75 let od zahájení Norimberského procesu

Nebyla náhoda, že se proces konal v Norimberském soudním paláci. Právě v tomto městě od roku 1927 pořádala nacistická strana své pravidelné sjezdy.  Adolf Hitler po převzetí moci v roce 1933 označil  toto franské město jako „město stranických kongresů“. Proto zřízený spojenecký mezinárodní soud vítězných mocností pohnal právě zde nacistické zločince k odpovědnosti. K tomu  vytvořily v srpnu 1945 právní základ tak zvanou Londýnskou dohodu.  Poprvé tak v dějinách lidstva byli postaveni před soud osobně odpovědní za zločiny podle mezinárodního práva.

Na lavici obžalovaných zasedli členové bývalého stranického nacistického vedení, její vlády a představitelé mocenských složek a ozbrojených sil.Kromě hlavního procesu následně proběhlo  celkem dalších 13 procesů proti více než dvěma stům nacistických představitelů z politiky, armády, průmyslníky a obchodníky. Mimo to   USA si vyjednaly ještě dalších dvanáct následných procesů samostatně před svými vojenskými soudy a další desítky se konaly v Sovětském svazu a v nacisty okupovaných zemích včetně Československa. Na příklad u nás byli odsouzení a popraveni nejvyšší představitelé v tzv. Protektorátu Karl Hermann Frank a Kurt Daluege.

Samotné hlavní řízení v Norimberku bylo zahájeno    20. listopadu 1945  s 22 hlavními válečnými zločinci mající odpovědnost za druhou světovou válku v čele s  Hermannem Göringem,  Rudolfem Hessem a šéfem bezpečnostního nacistického aparátu  Ernstem Kaltenbrunnerem. Dvacet jedna zasedlo na lavici obžalovaných a pobočník Hitlera Martin Bormann byl souzen v nepřítomnosti. Původně byl považován za uprchlého, ale později byly nalezeny jeho ostatky v Berlíně, zřejmě zahynul na útěku. Hlavní obvinění byli žalováni za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Hlavní soud skončil dvanácti rozsudky smrti,  z nichž kromě jednoho byly vykonány. Göringovi se podařilo za nevyjasněných okolností spáchat sebevraždu, a  totéž se podařilo ve věznici až v roce 1987 Hessovi odsouzeného na doživotí. Dalších sedm osob bylo potrestáno tresty odnětí svobody až do dvaceti let a tři byli osvobozeni. V následných procesech bylo 24 dalších nacistů odsouzeno k smrti.

V roce 1950 předložila Komise pro mezinárodní právo návrh mezinárodního trestního zákoníku „Zločiny proti míru a bezpečnosti lidstva“. Stal se tak modelem pro zřízení  stálého Mezinárodního trestního soudu, což se podařilo až   padesát let po ukončení řízení v Norimberku  na základě usnesení Valné shromáždění Organizace spojených národů.  V roce 2002 zahájil svou činnost v Haagu, ale jeho uznání jednotlivými státy je  na základě dobrovolnosti.. Dodnes nezahrnuje   tři nejmocnější světové mocnosti USA, Rusko ani  Čínu.