Petr Dimun: Kalouskova složenka českým médiím

Jen připomínám, že zatímco Miloslav Vlček musel rezignovat na funkci předsedy Poslanecké sněmovny a stáhnout se z volební kandidátky, protože měl vrátit dlužnou částku v hotovosti, čímž porušil formálně pravidla zákona, dnes se nám po sněmovně promenuje v klidu předseda rozpočtového výboru, co v pytlíku nosí statisíce a platí si golfové výlety s kapitány byznysu i zástupci „šedé zóny“. Žádná štvanice, žádné dotazy na premiéra a předsedu ODS Nečase, kdy zjedná nápravu, žádná alotria z týmem novinářů na tiskovkách, jejichž jediným cílem je vyprovokovat k nějaké emotivní reakci, kterou by mohli obratem použít proti dotazovanému. Také kauza Pandury nabrala po volbách přesně opačný směr, a tak zatímco před volbami byl podle MF Dnes a jejích „superinvestigativců“, kteří se v té době rozhodovali, zda jejich práci neocení lépe v Blesku, za zakázku zodpovědný Jiří Paroubek, po volbách už tomu bylo jinak. Co na tom, že celé obvinění Paroubka stálo na schůzce, která, jak se prokázalo, se konat nemohla, protože byl v té době Paroubek v zahraničí. Tehdy se hodilo všechno, co zabrání nástupu Paroubka a ČSSD k moci. Dnes, když se jedná o ně samotné, o jejich platy a výhody, v některých případech i o jejich post šéfredaktora, Kalouskovu mystifikaci odsuzují a berou si do pusy tak zásadní věc, jakou je údajný útok na svobodu slova. Přitom Kalousek neudělal nic jiného, než že jim konkrétně poslal onu pomyslnou složenku, kterou před volbami poslal občanům.

Je to smutný obraz o stavu českých médií, když se jejich šéfredaktoři chovají stejně, jako odborář Engel v akci „Děkujeme, odcházíme!“. On a lékaři LOKu také zneužili svého výsadního postavení k nátlakové akci, jejíž cíle byly ryze ekonomické. Avšak narozdíl od Engela a jeho odborářů, kteří to říkali naplno a neschovávali se za pokrytecké výmluvy, páni šéfredaktoři tu hrají emotivní divadlo, kdy si chtějí zachovat ekonomické výhody svoje a svých vydavatelů, ale mluví o útoku na demokracii a úroveň vzdělání. Cena novin je tedy v jejich podání zásadní demokratická hodnota a její zvýšení ohrožuje stupeň demokracie v této zemi. Milí páni demagogové, vzpomeňte si, že před volbami jste vzývali utahování si opasků, úspory a škrty. Není tedy nic jednoduššího, než začít také ve svých vydavatelských domech a redakcích, a možná také u svých vlastních platů. Bylo by od vás více než zásadové, kdybyste v duchu svých komentářů a článků ukázali lidem, že o úsporách neumíte jen psát, ale že je také umíte dělat. Pokud je pro vás cena novin měřítkem míry svobody slova a demokracie, pak byste ji měli jako první začít bránit – u sebe samých.

A tam také hledejte odpověď na otázku, zda nejste směšní, když kritizujete pořizování tajných nahrávek. Nikdy vám to nepřipadalo divné, když vaši redaktoři skrytě natáčeli kdekoho a kdekoliv. Ba naopak, hájili jste pořizování skrytých nahrávek jako legitimní nástroj, jehož použití opravňuje míra závažnosti jednání, na které má poukázat. Pokud se sejdou na jednom místě lidé, jejichž deníky ovlivňují v této zemi veřejné mínění a radí se o tom, jak odvrátit rozhodnutí vlády, které je může ekonomicky poškodit a zcela jistě bude znamenat i finanční ztráty, pak je to zcela jistě velmi závažné jednání, o jehož průběhu má právo mít veřejnost informace.

Není dnes důležité, zda Miroslav Kalousek nahrávku má, popřípadě jak vznikla. Jeho provokace mu vyšla dokonale, ať již to byl záměr nebo jen výstřelek. Dozvěděli jsme se jak o samotné schůzce kapitánů „českého veřejného mínění“, tak především o limitech svobody slova v České republice a také o míře pokrytectví v českých médiích.