Bídné výsledky polské opozice

Kaczyński by tak získal v Sejmu 217 mandátů z celkového počtu 460. Na druhém místo postoupila Občanská platforma vedená Grzegorzem Schetynou, 17,1 procenta představuje 93 mandáty. Pád podpory zaznamenala liberální strana Moderní, která z druhé pozice a dvou desítek procent klesla na třetí místo s podporou 13,3 procenta a přepočtenými 66 mandáty. Hnutí Kukiz´15 prakticky setrvává na stejné podpoře, a to 8,6 procenta (42 mandátů). Do Sejmu by ještě vstoupili poslanci Strany demokratické levice (5,9 procenta a 19 mandátů) a Polské lidové strany (5,7 procenta a 22 mandátů). Jaká je kromě celkově značné nedůvěry vůči opozici příčina pádu strany Ryszarda Petru? Moderní se sice postavili do čela opozice a parlamentní rebelie a několik jejich členů dokonce okupuje jednací sál Sejmu. Samotný její lídr ovšem o svátcích odjel do Portugalska se svou stranickou přítelkyní. Opozici jistě také poškodila finanční aféra lídra tzv. Výboru na obranu demokracie Mateusze Kijowského, který čerpal prostředky shromážděné sbírkami občanů. Petru se přitom snažil „monopolizovat“ vztahy s Kijowského výborem. Nejpřesvědčivěji ale o skutečném veřejném mínění v Polsku svědčí dlouhodobé prvenství a nárůst podpory straně Právo a spravedlnost o 4,6 procenta.