Babiš: V politice mám velké plány, napřed premiér, potom prezident

             Babiš po vstupu do vysoké politiky rychle získal na svou stranu značnou část veřejného mínění. Podporují jej navíc různé věkové kategorie od studentů a střední generace až po důchodce. Mnozí mu vyslovují podporu kvůli jeho podnikatelským výsledkům, které jsou údajně odrazem nezměrné píle a talentu, další kvůli lidové mluvě či vzpouře vůči tradičním zkostnatělým a zkorumpovaným stranám. Zatím mu navíc vychází i proklamovaná taktika  politického programu hnutí ANO, který slibuje zlepšení života všem poctivým lidem.  Velká část veřejnosti a voličů na toto zatím stále ještě slyší. Ministr financí a předseda hnutí ANO patří k lidem, kteří si své soukromí dobře střeží. V okruhu svých blízkých však zůstává velmi otevřený a neváhá zde sdělit i informace velmi osobního charakteru. Jako je například zdravotní stav. Právě toto před nedávnem zmínil na jedné schůzce mezi nejbližšími spolupracovníky. Babiš se nedávno podrobil komplexní lékařské prohlídce a ta prý dopadla nad očekávání dobře. Sice mu bylo doporučeno, aby pracovně poněkud zvolnil tempo a více dbal na správnou životosprávu, ale jinak je prý na svůj věk v nadprůměrné kondici. Ošetřující lékař mu měl dokonce na závěr adresovat následující slova: „Pane ministře, máte takovou kondici, že tady klidně můžete být do stovky, a to rozhodně nepřeháním.“ Snad i tato skutečnost jej přiměla, aby právě mezi nejbližšími zmínil své další cíle v politice. Ten první je jasný. Stát se po letošních podzimních volbách premiérem. Jenže to není ani zdaleka vše, čeho by chtěl v politice postupně dosáhnout.

            Pokud se stane úspěšným premiérem, chce se později ucházet o funkci prezidenta republiky. To může být program přibližně pro nejbližších deset let. K funkci prezidenta se vyjádřil takto: „Jsem úspěšným ministrem financí, nepochybuji o tom, že se brzy stanu i úspěšným premiérem. Logicky se nabízí možnost kandidovat potom na funkci hlavy státu. Navíc moje Monika je velmi reprezentativní typ. Myslím, že tak sličnou první dámu tato země zatím neměla a role ženy prezidenta republiky je pro ni jako dělaná. Má k tomu všechny předpoklady, navíc patří mezi nejlépe oblékané ženy u nás dle řady odborníků.“  Jenže velmi dobrá prognóza jeho zdravotního stavu, jej vede k plánování i další aktivní politické budoucnosti. K tomu sám Babiš před svými nejbližšími uvedl: „Velký a úspěšný muž si přece nemůže dávat nijak nízké cíle. Vy mě dobře znáte a tak víte, že na co jsem zatím sáhl, v tom jsem byl převážně úspěšný nebo velmi úspěšný. A v tom chci pokračovat i dál. Budu úplně otevřený. Velmi mě láká jeden politický rekord, na který nikdo zatím u nás nedosáhl. Po funkci premiéra a prezidenta bych rád získal i ostatní dvě nejvyšší ústavní funkce v naší zemi. Ano, rád bych se stal šéfem Poslanecké Sněmovny a taky Senátu. Vypadá to možná jako fantasmagorie, ale pro mě je to velká výzva. Já na to přátelé mám, abych toho dosáhl. Klidně v politice vydržím do pětaosmdesáti. Vždyť v řadě zemí světa vykonávají nejvyšší funkce i osmdesátníci a mě bylo nedávno teprve dvaašedesát. Mám před sebou ještě dost času a ten bych rád z velké části vyplnil další politickou činností. Abych měl motivaci, musím si tak velké cíle klást. Jinak ani nemohu, musím mít před sebou jen ty nejvyšší mety. Pro dobro této země a jejích občanů jsem i nadále připraven přinášet řadu obětí. Z pozice nejvyšších ústavních funkcí je možné efektivně ovlivňovat nejen politické dění, ale i celkovou atmosféru v zemi a pro její zlepšení jsem ochoten udělat maximum. Nejde mi jen o vysoké funkce jako takové, ale nastartování pozitivních změn. Jsem i nadále připraven sloužit vlasti do roztrhání těla, ačkoliv tím bude stále trpět i můj rodinný život. Ale moji blízcí mi rozumějí a v mém úsilí mě plně podporují.“

            Zatím to u nás byli pouze jednotlivci, kteří během své politické kariéry dosáhli na dvě či tři různé nejvyšší ústavní funkce. Petr Pithart byl v 90. letech premiérem a později předsedou Senátu. Miloš Zeman se v roce 1996 stal předsedou Poslanecké Sněmovny, po volbách o dva roky později z něj byl premiér. Po jednom volebním období v této funkci se z vysoké politiky stáhl, aby čekal poněkud v ústraní na další velkou šanci. A dočkal se v roce 2013, kdy se v historicky první přímé volbě stal prezidentem republiky. Václav Klaus byl nejprve premiérem, v době tzv. opoziční smlouvy pak vykonával funkci šéfa Poslanecké Sněmovny. Po volbách v roce 2002 prohlásil, že se bude ucházet o funkci hlavy státu. Mnozí mu nedávali valné šance. Jenže Klaus dokázal těžit z neschopnosti tehdejší vládní koalice shodnout se a jednotně podpořit společného silného kandidáta. A tak se ve třetí volbě v roce 2003 stal prezidentem právě on. Funkci hlavy státu pak po pěti letech v dramatické volbě dokázal obhájit. Ještě dnes můžeme mít v živé paměti všechny ty hádky, vyhrožování, podivné mizení poslanců a senátorů těsně před volbou. Některé praktiky zaváněly až mafiánskými způsoby. Jenže to vše šlo nakonec stranou, důležitý byl především výsledek a ten hovořil opět pro Klause.

Andrej Babiš je bezpochyby ambiciózní člověk a chtěl by se zapsat do dějin. Pokud by se mu však podařilo splnit svůj cíl a postupně získat všechny nejvyšší ústavní funkce u nás, bylo by to unikátní nejen v našem domácím měřítku, ale i v tom mezinárodním. Jestliže lékařská prognóza o tom, že zde může setrvat až do stovky nepřehání, můžeme se skutečně od této svérázné a nepřehlédnutelné osoby dočkat ještě mnohého.