Barevná revoluce v Hongkongu neuspěla

Čína už nikdy nebude polokolonií

Čína se stává nejsilnější ekonomickou mocností světa a s tím sílí snahy Západu v čele s USA ji, jakožto geopolitického a ideologického soupeře, oslabit. Podpora separatistů v Tibetu, na Tchaj-wanu, v Sin-ťiangu a v Hongkongu má za cíl rozbití čínské jednoty. Nehorázné fabulace o ujgurské „genocidě“, porušování lidských práv, úniku koronaviru z wu-chanské laboratoře a další nepodložená tvrzení a fake news mají pošpinit pověst ČLR na mezinárodní scéně. Britský Hongkong byl neúnosným reliktem kolonialismu na asijském kontinentu a jeho případná nezávislost jakožto státního útvaru je zcela nelogická. O nic jiného tzv. „prodemokratickým“ aktivistům, jak je nazývají média, totiž nejde. Západu by vyhovovala Čína z konce 19. a počátku 20. století – slabá, kolonizovaná a zcela pod vlivem zahraničních mocností, kdy její součástí nebyl Tibet, Tchaj-wan ani Hongkong.

Postupná stabilizace

„Vyhlášení a prosazování zákona jednou ranou zvrátilo chaos v Hongkongu. Zákon vyplnil dlouhodobě existující vakuum ohledně zajištění národní bezpečnosti ve městě a rozdrtil spiknutí, barevnou revoluci hongkongské verze“, prohlásil Xia. Právní předpis umožnil Hongkongu ukončit turbulentní situaci a město se postupně podařilo stabilizovat. Zákon o národní bezpečnosti zasadil protičínským živlům ve městě těžkou ránu a pomohl zde obnovit právní stát. Ekonomika a finanční sektor města zůstávají silné, neboť mezinárodní investory zákon o národní bezpečnosti uklidnil a postavení Hongkongu jako finančního centra nebylo vůbec pošpiněno.

Jedna země, dva systémy

Důvěra hongkongské společnosti v princip „jedna země, dva systémy“ se zvýšila a město od doby, kdy zákon před rokem nabyl účinnosti, zažívá nový rozkvět. Připomeňme, že se jedná o politiku, se kterou přišel bývalý nejvyšší představitel ČLR Teng Siao-pching v 80. letech 20. století a jde o to, že zatímco kontinentální Čína je socialistická, Hongkong, Macao a Tchaj-wan si mohou ponechat kapitalistický systém. Podle průzkumu vidí perspektivu v modelu „jedna země, dva systémy“ 71,9 % respondentů. Tento přístup se osvědčil, protože od roku 1997, kdy byla někdejší britská kolonie navrácena ČLR, zajišťuje prosperitu, stabilitu a trvalý mír.

Foto: Záběr  ilustrující pokus o barevnou revoluci