Bruselský diktát v zájmu nové Evropy

Mocnosti Evropy přes Brusel přitlačili a tak, jako v minulosti, jsme se museli v zájmu nové Evropy podřídit těm mocnějším, tedy Německu, Francii, Anglii, Itálii….. a s překvapením i Polsku. Zůstali jsme tedy opět osamoceni, spolu se Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem. Náš tolik deklarovaný spojenec ve V4, tedy Polsko, totiž rychle přeběhl na druhou stranu barikády. Tedy nic nového, zejména pro Českou republiku, historie se opakuje.

Připomínáme si v těchto nadcházejících zářijových dnech mnichovskou tragédii, také ona byla počátkem ztráty naší národní suverenity. V Mnichově v září 1938 jsme se museli podřídit rozhodnutí evropských mocností. Tedy Německu, Itálii, Anglie a Francii. V zájmu bezpečné Evropy, jsme byli předhozeni Německu. Tehdy v září 1938 si také Polsko vyžádalo svůj díl odměny. Odtrhlo kus Československa, využilo nabídnuté příležitosti.

Dnešní rozhodnutí EU připomíná varovná, až prorocká slova mnohých politiků o postupné ztrátě naší suverenity. Varování byla bagatelizovaná. Četní oponenti Bruselu byli postupně vytlačeni z médií, či zesměšňováni.

Ještě nedávno padala silná slova z úst předsedy vlády o jednotě V4, dnes již silná slova mizí. Předseda vlády se nejspíš brzy zařadí do jednotné fronty v EU. Ztráta suverenity se stane tvrdou realitou. Budeme si muset zvykat na další omezování naší svobody. Budou přicházet pomalu, ale jistě. Tak, jako v minulosti budeme přesvědčováni, o výhodách, o nové perspektivě, která se před námi otvírá. Evropa prý potřebuje nové levné pracovní síly. A ty jsou také již očekávány našimi nedočkavými podnikateli.

Příliv běženců bude sílit a tak přidělené kvóty jsou jak ty loňské švestky. Příští rok se opět sejdou ministři EU a přijdou k nám další sousedé……

Ta stržená prezidentská standarta, nejspíše symbolizovala stav suverenity České republiky. Ty vlající trenky nad Pražským hradem, to byla jen drobnost, ale také ukázka, jak zejména mladší generace přistupuje k mravním hodnotám naší vlasti.