Bude Fico příštím slovenským premiérem?

Zatímco agentura Polis přisuzuje Směru 45,5 % hlasů a 83 mandátů, což by bohatě stačilo na sestavení jednobarevné sociálně demokratické vlády, podle MVK by Směr volilo 37,5 % lidí. Se 72 poslanci by však musel hledat koaličního partnera. Tím by se již nemohli stát Slotovi národovci, protože SNS by se podle obou agentur s 3,9 % hlasů do parlamentu nedostala. Slovenskou národní stranu oslabila secese frakce bývalé místopředsedkyně a poslankyně Anny Belousovové, která založila novou stranu Národ a spravedlnost, jež SNS odebrala cca 1,8 % hlasů. „Národniari“ však nejsou ze hry, protože zářijový průzkum agentury Focus jim přisoudil 8,5 %.

Na druhém místě by skončila Dzurindova SDKÚ-DS se 14,3 resp. 11,6 % hlasů a 26 resp. 22 mandáty. Agentura Polis potvrdila více než třicetiprocentní odstup Směru od nejsilnější pravicové strany. Sulíkova Svoboda a solidarita (SaS), které někteří komentátoři po shození vlády předpovídali, že jí to voliči spočítají a nedostane se do parlamentu, si podle agentury MVK naopak jako jediná z formací pravého středu oproti září polepšila na 10,9 % a 21 mandátů. Zůstala by tak na třetím místě. Podle Polis by SaS s 8,3 % a 15 křesly skončila na čtvrtém místě. Liberálové se mohou prezentovat jako jediná euroskeptická formace, která hájila svůj program proti všem i za cenu pádu vlády, jejíž byla součástí. Nedomnívám se, že hrozí odchod SaS z parlamentu, naopak očekávám ještě mírný nárůst voličů. Otázka eurovalu a pomoci Řecku – byť již byla rozhodnuta – může ve slovenské předvolební kampani sehrát stejně důležitou roli jako řecká karta, na kterou vsadila česká pravice před volbami v květnu 2010. Určitým oslabením pro liberály je kandidatura hnutí Obyčejní lidé, jehož 4 poslanci se dostali do parlamentu na kandidátce SaS. Nyní jdou do voleb samostatně v čele s Igorem Matovičem a průzkumy jim zatím přisuzují 3,8 % hlasů (v září to byla pouze 2 %).   

Třetí místo přisuzuje Polis Křesťansko-demokratickému hnutí s 8,8 % a 16 mandáty, zatímco podle MVK by KDH skončilo až za liberály jako čtvrté s 9,5 % a 19 poslanci. Maďarská strana Most-Híd s 8,2 resp. 5,3 % a 16 resp. 10 mandáty uzavírá pětici stran, které by se dostaly do parlamentu a překročily pětiprocentní uzavírací klauzuli. Nicméně je třeba brát v potaz statistickou chybu, takže ve hře zůstávájí i SNS, Obyčejní lidé a Strana maďarské koalice (SMK) se 4 % podle Polis a 3,2 % podle MVK. Podpora Mečiarovy ĽS-HZDS se pohybuje mezi 2,4 a 3,6 % hlasů. Velkou roli budou hrát dosud nerozhodnutí voliči, kterých je až čtyřicet procent.

Vývoj v posledních letech naznačuje, že se na Slovensku etabluje systém extrémního pluralismu s dominantní stranou. Tou je Směr-Sociální demokracie, které se podařilo vyluxovat prakticky veškerý elektorát na levici a levém středu, což se na první pohled jeví jako úspěch, nicméně absence relevantního koaličního partnera je v případě nedosažení více než poloviny poslaneckých křesel závažný problém a odsuzuje stranu do opozice i přes vítězství ve volbách. Nepochybuji o tom, že kdyby na slovenské politické scéně působila relevantní formace nalevo od Směru, Fico by si jistě nesvazoval ruce různými nesmyslnými „bohumínskými usneseními“ a utvořil s ní koalici. Ostatně vládu s národovci a mečiarovci, představující sňatek z rozumu, sestavil i přes odpor Strany evropských socialistů (PES), která Směr po volbách v roce 2006 ostrakizovala. Komunisté jsou však na Slovensku příliš slabí a v parlamentu se udrželi jen v letech 2002 – 2006. Oproti tomu centristické KDH, mající ze stran pravého středu ke Směru nejblíže, je více napravo než čeští lidovci a v roce 2010 dalo logicky přednost účasti v pravicové vládě. Bude napínavé sledovat vývoj slovenských stranických preferencí a posuny názorů veřejného mínění v následujících měsících.