Černý mrak nad Auschwitz-Birkenau

I dnes se zachvějeme, když navštívíme, či projíždíme Terezínem, židovským ghettem, posledním místem před jejich cestou na východ do vyhlazovacích táborů. Ti první umírali v Lotyšsku a Estonku nejen rukou Němců a hlavně místních kolaborantů. Poslední stanicí většiny z nich byl ale německý koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau.

Svět se nedíval, když židovská otázka se stala trvalou součástí politiky III. říše. S nástupem Hitlera v lednu 1933 začal v Německu narůstat hon na Židy. Hořely synagogy, sypalo se sklo ze židovských obchodů a svět mlčel. Mlčel i při porcování Československa v září 1938. Svět mlčel i v roce 1939, když Německo obsadilo Československo, přepadlo Polsko. Svět mlčel, když se otevřely desítky továren na smrt.

Auschwitz a Birkenau byla tou hrůzou největší, děsí i dnes, jak svou velikostí, organizační dokonalostí, tak i počtem zavražděných obětí. Je to neopomenutelný symbol německého vraždění.

Tisíce vlaků z celé Evropy s konečnou stanicí Auschwitz nebo Birkenau. Zavražděno tady bylo 1,4 milionu lidí, převážně Židů, Poláků, sovětských zajatců. V březnu 1944 zde bylo zavražděno v jediném dni 3700 českých Židů. Byla to největší masová vražda našich spoluobčanů v době okupace. Německá nenávist zde byla dopracována do dokonalosti. Rychlé roztřídění na rampě a potom již jen smrt prací nebo plynem. Všechno bylo z člověka zpracováno. Zlaté zuby, boty, brýle, vlasy … to vše se využilo ve prospěch Německa.

Dnes je snaha pozapomenout na tato zvěrstva. Historie se ohýbá, z viníků se dělá oběť. Kácí se pomníky válečných hrdinů, nenávist dostala zelenou. Regály knihkupectví jsou plná memoárů nacistických generálů, křídový papír oslavuje jednotky SS. V mediálním prostoru si užívají slávu trapné figurky, skuteční hrdinové jsou uráženi, na jejich odkaz se vylévá nenávist i barva. Svět opět mlčí…

Připomínáme si 75. výročí osvobození německého koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz - Birkenau Rudou armádou. Ze statisíců německých otroků se dožilo osvobození posledních 7650 lidských trosek. Fotografie s touto hrůzou obletěly celý svět. 27. leden je připomínán, jako Den památky obětí holocaustu. Holocaust to je 6 milionů zavražděných židovských obětí z celé Evropy. Z Polska, Pobaltí, Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Československa, Maďarska, Holandska, Francie…

Odcházejí poslední pamětníci této osvětimské hrůzy. Za hitlerovským Německem zůstaly desítky milionů mrtvých, miliony zmrzačených, rozvrácené rodiny, vypálené vesnice, zničená města…. Obrovská vina, malý trest. Po těch milionech obětí jen hroby, pomníky a vzpomínky.

Politici nad troskami Evropy, slibovali světu mír na věčné časy. Byla to prázdná slova, plané sliby? Válečné hrůzy vidíme v přímém přenosu. Zničená města v Iráku, Sýrii, Libyi, Afghánistánu … statisíce mrtvých, statisíce běženců, miliony hladovějících.

Někdo moudrý kdysi řekl: „Kdo nectí minulost, musí ji prožít znovu “.