Euro nálet? Ne, průzkum „bojem“

Prezident se postavil za evropskou měnu a de facto vyzval k urychlenému zavedení eura. Co následovalo, víme.

Vyjadřoval se kde kdo.  S emocemi i bez nich. Ozývaly se hlasy těch, kteří souvislostem kolem € téměř vůbec nerozumí, a přitom jednou by o něm mohli rozhodovat – což je téměř celá vláda ministrů bez ekonomické průpravy. Ovšem premiér jasno měl. „Teď není pro euro ta správná doba.“

Dokonce i ti, kteří věci opravdu rozumí, se vzácně shodli, že euro ještě ne.

Zato politici ze stran s vetchými preferencemi se Pavlova nástřelu zprvu chytli a tleskali mu. Zjevně  v naději, že toto téma by se mohlo stát zvonivou součástí kampaně pro eurovolby.

Po odmítavém názoru odborné veřejnosti a při nedůvěřivém postoji ostatních, pro něž euro není někdejší DEM, pak strany jako jsou topka či stanaři si jistě rozmyslí – pokud už to neudělali – dát si do štítu €.

A tak pro jeho zavedení třeba už zítra jsou „jenom“ exportéři. Ti však v roli voličů svým počtem stěží mohou vytrestat nejsilnější stranu ve volbách do EP za to, že o euru nechce ani slyšet. ODS totiž kandiduje společně i s topkou, která pro euro naopak je.

A ve volbách sněmovních, jestliže největší odpůrce eura ODS bude kandidovat opět v rámci SPOLU, by necílený „výprask“ od exportérů za liknavost s eurem odskákala i vstřícná TOP 09 a flexibilní KDU-ČSL.

Nečekaným výrokem prezidenta se euro „vecpalo“ mezi diskuse o úsporném balíčku, o komickém snižování cen, o předvánoční tragédii na UK - a tím ony záležitosti i poněkud překrylo.

A dokázalo zvednout ze židlí odborníka, politika i laika.