„Hrdinové“ před soudem

Místo odsouzení tohoto činu jsme svědky spíše obhajoby nebo přenesení celého tohoto činu do roviny klukoviny či legrace. Vyvolává to dojem, že tito kluci jsou  vlastně hrdinové, udělali si přeci legraci z prezidenta České republiky. Žijeme ve státě, kde je dovoleno ničit, znevažovat, urážet symboly tohoto státu.

Umíme si asi představit, co by následovalo, kdyby obdobně byla stržena standarta USA,  nebo kdyby před zraky médií  byla rozstříhaná jejich vlajka na tisíce kusů a rozdávána či rozprodávána někde na ulici.    
Měřme tedy všem stejně. Když dokážeme odsoudit krádež tibetské vlajky, dokažme odsoudit i toto chování.  Nedělejme hrdiny z výtržníků. Ponižujeme sami sebe.

Dnešní „hrdinové“ oproti těm, například z doby okupace, to mají  jednodušší.  Stačí přinést vajíčka, zahájit s „kámoši“ útok na prezidenta a  hned je legrace a ještě jste slavní. Nebo s partou kamarádů vylézt na budovu Předsednictva vlády, vyvěsit tam transparent a jste také slavní.  Nebo jako posledně,  strhnout standartu prezidenta ČR.

Chytnou vás? Nic se příliš nestane, v nejhorším to bude přestupek. Tedy, stejný jako za špatné parkování… Dokonce se stanete mediální hvězdou a v novinách jste na první straně. 

TGM by se asi divil, jak se doba změnila. Připomínám, jeho známý výrok o demokracii z doby první republiky: „Tož demokracii máme, ještě mít ty demokraty.“  Ano byla to jiná doba.

Přemysl Votava