Je president skutečně jedním z nás?

President k nám promlouvá z výšin Hradu na městem, jako bychom nebyli demokratickým státem s parlamentní demokracií, ale monarchií. Proč to většině Čechů nevadí a chtějí mít nad sebou někoho, kdo k nim shlíží z prostor nedemokratických vládců, kteří vždy tvrdě vládli svým poddaným, je věc jiná. A je zajímavé, že tuto tradici zavedl profesor a filosof Masaryk, komunisté v ní pokračovali, a navázala na ni i naše novodobá Česká republika. Nejspíš stále nejsme sebevědomým a moderním národem, schopným se samostatně orientovat ve změněné realitě, ale ulpíváme někde v dobách F.L.Věka. A Klaus s tím mistrně kalkuluje. Lid v podhradí bude skromně a tvrdě pracovat, vzhlížet k Hradu, odkud ale paradoxně k zastání českého lidu v naší pohnuté historii nikdy nedošlo, a volat vivat(!). Hlavně nesmí do ničeho kecat, všechny rozmary vrchnosti trpně přijímat, aby obrovské privatizační zlodějiny byly v klidu a tichosti dokonány za nastolení nového, "spravedlivého" pořádku. Nové majetkové poměry budou nezvratně kodifikovány a nová vrchnost etablována. Lid do toho nemá co zasahovat, jen dřít. Tak, jak tomu bylo vždy. Alespoň taková je představa v Čechách. Že západní Evropa přistupuje ke společenskému dění daleko dynamičtěji a aktivněji? My si republiku rozvracet nedáme! Nepřipomíná vám to něco? A tak si říkám, že my, zde diskutující, asi nejsme normální, když drtivá většina společnosti je tak spokojená.