Je prospěšnější mlčet než pošetile mluvit.

Novinář Jiří X .Doležal se proti označování mrtvých vojáků za žoldnéře ohradil myšlenkou, že v Evropě všechny země pochopily, že všeobecná branná povinnost vygeneruje nezaučené záložáky. Z pošetilého mluvení ho podle mne obviňuje fakt, že všeobecná branná povinnost negeneruje po odchodu do civilu jen nezaučené( podle mne zaučené) záložáky, ale i dostatečný počet den co den se cvičících vojáků naučit se ovládat vojenskou  techniku. Ví to i naše armádní elita, která dnes  v předtuše zvýšené hrozby válečného konfliktu touží po legislativní úpravě, díky níž by mohla záložáky v případě potřeby povolat.

Zaznamenal jsem i názor, pokud se nepletu  z vojenských kruhů, že se v davu dětí, kterým rozdávali psací potřeby, což za bojovou akci, při vší úctě k padlým nelze považovat, cítili naši vojáci v bezpečí. Ač jsem 37 roků jen záložák, tak vím, že v těchto oblastech to naopak  riziko zvyšuje, neboť k dobrovolné smrti rozhodnutí  atentátníci  touží po vysoké produktivitě své "práce" a vlastně kdekoliv na světě, pokud se k ní odhodlají.  Stejnou motivaci mají i ti, kteří bomby "jenom" instalují. Ergo kladívko.

 Svůj život,  zlu a fanatismu  snadno dostupnému světu, dnes více jak jindy riskuje každý, kdo se v nesprávnou chvíli ocitne na nesprávném místě. S hrdinstvím, v pravém slova smyslu tohoto slova,  to nemá nic společného. Oběti atentátů měly, mají a vždy mít budou jen obrovskou smůlu. Čest jejich památce, ať umřou v uniformě či v civilu, by politici místo vždy připravených tiskových klišé, o jejichž upřímnosti pochybuje  ústy Karla Kryla  neznámý voják, měli především vyjádřit činy, které budou národy, toužící spolu  žít, spojovat, a národy, které spolu díky jiné kultuře a náboženství žít nechtějí, nedávat v zájmu globálních kšeftů  dohromady.