Ježíšku nedáme Tě...!

V polistopadové době, k nám společně s americkou kulturou vtrhnul podobný nezvaný host, jako ten z daleké Čukotky. Také on má červenou čepičku, jako děda Mráz, ale je z druhé strany zeměkoule. Tento mužíček, zvaný Santa Claus, má nás ohromit leskem a nadbytkem. Je asi také mnohem bohatší než ten děda Mráz, ale cíl má stejný, tedy vytlačit našeho Ježíška z českých domovů, zničit poezii a tradice našich Vánoc. Má k tomu i média.

Ta na nás o Vánocích zaplavují americkým vánočním snem…..

České Vánoce jsou těmi nejkrásnějšími svátky v roce. Mají staletou tradici, těšíme se na ně, zejména pro jejich poezii, pro tu jejich zimní krásu, ale také pro ty dětské rozzářené oči. K českým Vánocům patří vánoční zvyky zděděné po našich předcích. To jsou ty vánoční stromečky, české koledy, vánoční pečivo, na Štědrý den tradiční kapr a bramborový salát. K Vánocům patří také dárky, které nám přináší Ježíšek. Přinášel je našim prarodičům i nám, předejme tuto tradici i svým dětem. Ježíšek do našich domovů vstupuje již po dlouhá staletí, přináší nám vánoční radost, ale také zamyšlení a lásku k bližnímu.

Polistopadová doba deformuje české Vánoce. Bezcitně na nás útočí, z médií a výloh supermarketů konzumní reklama, kde pro české pojetí Vánoc není místo. Křesťanské pojetí Vánoc je dokonce vytlačováno z naší kultury. Křesťanské symboly jsou popírány. V konzumním nadbytku postupně ztrácíme tu pravou vánoční poezii a také samotného ducha Vánoc. Sbíráme odvahu a Ježíška tak bráníme před nezvaným hostem, tím mužíčkem v červené čepičce a v červeném kabátku a našeho Ježíška vytlačuje z našich domovů. Naši předkové by jej hnali metlou…...

„Ježíšku nedej se, jsme tu s Tebou…!“

Přemysl Votava