Kdo na Hrad?

V případě pokračování P. Pavla ve funkci bude zesilovat snaha o poloprezidentský sytém, postupovat bude destrukce demokratických základů státu, sílit tlak na zrušení prezidentských dekretů (prezidenta E. Beneše) s cílem získat finanční náhrady pro potomky odsunutých za nemovitý majetek, který po nich v našem státě zůstal (o kompenzaci za vyvraždění tisíců našich občanů, loupeže našeho majetku za doby nacistické okupace, vytunelování našeho hospodářství samozřejmě nepadne ani slovo); sudetofilství se stane politickým přesvědčením více aktivních politiků, nejen P. Pavla ‒ viz kupř. jeho děkování Berndtu Posseltovi 19. 5. 2023 v Selbu v Bavorsku na akci landsmanšaftu, jeho záštita sudetskému sněmu 22./25. 5. 2026 v Brně, návrhy na předání majetku rodině Lichtenštejnů, který byl v r. 1945 zestátněn na základě dekretů prezidenta republiky). Petr Pavel stále častěji bude předvádět politický playback toho, co vyměšují generálové a někteří politici západní (avšak současná euroatlantická politika není pro náš stát perspektivní, je hospodářsky a politicky kontraproduktivní, společensky nebezpečná, směřující k válce v Evropě). Posilovat bude hradní podpora fašistickému vedení současné Ukrajiny včele s jeho lídrem, bývalých prezidentem Volodymyrem Zelenskym (konec mandátu 20. 5. 2024), a se sílící rusofobií, zesilujícím se nebezpečím vzniku další evropské války.

To vše a mnohé další na zanedbatelné kulturní úrovni, o to však s hutnější propagandistickou fasádou.

Příští prezidentské volby budou zásadní. Současná opozice politických stran se s porážkou v minulých parlamentech volbách samozřejmě nesmířila; Pavel je a bude její boss. Proto se proti němu musí nalézt protikandidát schopný ho porazit ‒ skutečně demokratický, osobnostně hodnotný, který bude příznivcem ČR, nikoli šéfem protivládní opozice, který nebude patronem sudetofilů, podporovatelem současného ukrajinského fašistického vedení.

Názory či návrhy na to, kdo by mohl či měl nahradit současného prezidenta se prozatím příliš nevyprofilovaly. Vládní strany mlčí. Občanské národní síly také. Zřetelně se prozatím vyjádřil, jak má ve zvyku, pouze exprezident ČR Miloš Zeman, který doporučuje za kandidáta současné koalice Karla Havlíčka (prvního místopředsedu hnutí ANO a ministra průmyslu); v této souvislosti je však nutné připomenout, že pokud Miloš Zeman někoho v minulosti na prezidenta doporučoval, byl to pro něj vždy ōsculum mortis, polibek (politické) smrti (viz Jana Bobošíková, Josef Středula).

Domnívám se, že úspěšnou vyzývatelkou Pavla v prezidentských volbách může být jen žena (už tím bude mít deset procent k dobru). Musí být bez politického stigmatu, nemůže proto jít o osobu z nějaké (jakékoliv) politické strany, ani ze žádného (politického) spolku občanů ‒ musí jít o rozsáhle přijímanou vzdělanou osobu, kterou budou současné vládní politické strany i národně zaměřené spolky podporovat; společensky nekonfliktní, uznávanou v její profesi, s politickým rozhledem, která ví, že konflikty se řeší především jednáním, nikoli zbraněmi.