Kolumbie: historické vítězství levice

Asi 21,6 z 39 milionů oprávněných voličů v neděli odevzdalo svůj hlas (od roku 1990 se v každých prezidentských volbách pohybovala neúčast nad 40 %). Hlasování přišlo v době všeobecné nespokojenosti s rostoucí sociální nerovností, inflací a násilím – faktory, které minulý měsíc vedly voliče v prvním kole k tomu, aby se otočili zády k dlouho vládnoucím centristickým a pravicovým politikům a vybrali dva outsidery. Realitní magnát Hernández, který není spojen s žádnou velkou politickou stranou, rychle uznal svoji porážku. Jeho strohá kampaň, vedená převážně na TikToku a dalších platformách sociálních médií, byla založena především na boji proti korupci.

Průzkumy preferencí před druhým kolem naznačovaly, že souboj dvou bývalých starostů bude velmi těsný. Petro získal v úvodním kole 40,3 % hlasů a Hernández 28,2 %, ale rozdíl se rychle zmenšoval, protože Hernández začal přitahovat takzvané antipetrovské voliče. Odcházející konzervativní prezident Iván Duque pogratuloval Petrovi krátce po vyhlášení výsledků. Většina Kolumbijců věří, že se země ubírá špatným směrem a odmítá Duqueho, který již nemohl usilovat o znovuzvolení. Oficiální údaje ukazují, že 39 % Kolumbijců žilo v loňském roce za méně než 89 dolarů měsíčně, přičemž pandemie Covid-19 zbrzdila boj proti chudobě nejméně o deset let.

Petro navrhl ambiciózní důchodové, daňové, zdravotní a zemědělské reformy a změnu přístupu boje proti drogovým kartelům a dalším ozbrojeným skupinám. S plněním svých slibů to ale bude mít těžké, protože v Kongresu nemá většinu, což je pro provádění reforem klíčové. Lidé, kteří ho podporují, do něj vkládají velké naděje a pravděpodobně budou velmi rychle zklamáni, když nebude moci okamžitě pohnout věcmi. Nicméně je evidentní, že pravicová strategie strachu, nenávisti a stigmatizace vůči levici již nefunguje jako politika k získávání voličů. Nezabralo ani „strašení Venezuelou“.   

Petrovi již blahopřálo několik zahraničních hlav států, ale překvapivě i zuřivý kritik, pravicový exprezident Álvaro Uribe, který zůstává ústřední postavou kolumbijské politiky.  Petrovo vítězství je výsledkem masivní levicové vlny, procházející Latinskou Amerikou v posledních letech. Chile, Peru a Honduras zvolily levicové prezidenty v roce 2021 a v Brazílii vede průzkumy preferencí dělnický exprezident Lula da Silva. Petro je ochoten obnovit diplomatické vztahy s Venezuelou, které byly přerušeny v roce 2019. Chce také provést změny ve vztazích s USA tím, že bude usilovat o opětovné projednání dohody o volném obchodu a nová řešení v boji proti obchodu s drogami. Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že Bidenova administrativa „se těší na spolupráci s Petrem“.

Petrovo vítězství podtrhlo drastickou změnu politické nálady v zemi, kde byla levice dlouho marginalizována pro svou spojitost s vnitřním ozbrojeným konfliktem. Sám Petro byl kdysi rebelem v barvách dnes již neexistujícího hnutí M-19. Petro během svého vítězného projevu vyzval k jednotě a nabídl olivovou ratolest některým ze svých nejtvrdších kritiků s tím, že všichni členové opozice budou vítáni v prezidentském paláci, „aby probrali problémy Kolumbie“. „Od této vlády, která začíná, nikdy nedojde k politickému nebo právnímu pronásledování, bude pouze respekt a dialog,“ řekl s tím, že bude naslouchat nejen těm, kteří zvedli zbraně, ale také „mlčící většině“ rolníků, domorodých lidí, žen a mládeže.