Kryl sem, Kryl tam.

Hádky, jestli má či nemá prezident právo v přímém přenosu sdělovat veřejnosti svoji lingvistickou verzi překladu mnoha smyslného anglického slova, jestli má či nemá právo expresivním( vulgárním) slovem komentovat verzi přijatého zákona, k zlepšení života dolních deseti miliónů nevedou ani náhodou.  Bohužel, nad touto nelogickou bojovou situací  nejde jen tak mávnout rukou, neboť mi připomíná dění v padesátých a šedesátých letech minulého století, kdy na výzvy západních demokratů, aby východní blok dodržoval lidská práva, reagovali jeho zástupci slovy:"Vy jste zase stříleli indiány a mlátíte černochy - proto mlčte". To byla a je podle mého názoru mocenská politika, která odpoutává pozornost od (ne)řešení  pro občany důležitých problémů. Dokonce jejich problémy dlouhodobě konzervuje. Vždy jsem si přál, aby tento silácký  argumentační  nástroj, který držel i studenou válku na nohou, který  nutil písničkáře, jako byl například Karel Kryl, tvořit, nebyl v politice používán. Bohužel, je tu díky panu prezidentovi a jeho svéráznému pojetí Hovorů z Lán  zas. Přitom  Karel Kryl ve své písni Demokracie rozkvétá, která je údajně jeho hitem, na závěr zpívá, že naše demokracie místo srdce břicho má a místo duše tlamu. Bohužel, nic se nezměnilo! Kryl sem, Kryl tam.