Levice zvítězila v Lotyšsku i v Berlíně

Na druhém a třetím místě skončily dvě pravicové formace – Jednota premiéra Valdise Dombrovskise a nové uskupení Reforma exprezidenta Valdise Zatlerse – které dohromady získaly cca 40 % hlasů a již zahájily koaliční jednání. K sestavení vlády však potřebují ještě dalšího partnera. Může jím být protiruská a nacionalistická Národní aliance nebo Sdružení zelených a rolníků, jež obdrželo 11,6 % hlasů. Ve hře je i málo pravděpodobná velká koalice dvou nejsilnějších stran.

Lotyšsko zasáhla ekonomická krize velmi citelně a dosavadní středo-pravicová vláda přijala extrémně tvrdá úsporná opatření. Nezaměstnanost osciluje kolem 16 % a pobaltská země se také potýká s korupcí a prorůstáním byznysu do politiky. Po dvaceti letech od vyhlášení nezávislosti dali Lotyši poprvé největší důvěru proruské straně, která odmítá soustavné neplodné diskuse o novodobé historii Lotyšska a sovětské okupaci a chce se seriózně zabývat problémy, které obyčejné lidi skutečně trápí: zlepšení ekonomické situace a vysoká nezaměstnanost spojená s emigrací za prací do Evropy. Na vládní moci se od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991 žádná proruská strana nikdy nepodílela a vždy dominovaly formace, jejichž rétorika byla vůči Moskvě odtažitá. Centrum shody odmítá euro a úzce spolupracuje s Jednotným Ruskem premiéra Vladimira Putina. Odmítá i tvrzení, že 50 let pod vládou SSSR bylo okupací. Pro levici přitom nehlasovalo jen ruskojazyčné obyvatelstvo, které tvoří 40 % populace, ale i mnoho etnických Lotyšů, zklamaných z politiky pravicových vlád a odmítajících neoliberální recepty na ozdravění ekonomiky.

Specifickým fenoménem lotyšské politické scény, kromě značné voličské volatility a malé konsolidovanosti stranického systému, provázené častým zakládáním nových stran, je fakt, že levice se profiluje jako proruská a euroskeptická, zatímco pravice jako vyhraněně protiruská a vesměs proevropská. Stranickému systému také dosud dominovala nacionální konfliktní linie, striktně odlišující politické strany na lotyšské a ruské. Tato linie však byla letošními volbami oslabena, protože Centrum shody dokázalo oslovit voliče obou národností.

Sociální demokrat Klaus Wowereit se tak opět stane starostou Berlína, a to již potřetí. Dosud vládl v koalici se stranou Levice, která ovšem získala pouze 11,5 %, a tak se zřejmě novým koaličním partnerem SPD stanou stále populárnější Zelení, kteří obdrželi důvěru cca 17,5 % voličů. Rudou koalici tedy zřejmě nahradí koalice rudo-zelená. CDU se s 23,5 % umístila jako druhá a v berlínském zemském sněmu bude jedinou reprezentantkou pravice, neboť všechny formace, které překročily pětiprocentní klauzuli, se nachází od středu na levo. Berlín tak letos potvrdil svou pověst tradiční levicové metropole.