V Německu se blíží zemské volby. Přichází i kuriozity

Ve videu se uvádí, že Wagenknecht má pravdu ve svém tvrzení, že politika „firewallu“ selhala. V Durynsku však její strana podporuje ministra Maria Voigta (CDU), „muže, který skutečně ztratil veškerou důvěryhodnost,“ kritizoval Höcke. Zatímco Wagenknecht „docela často pronáší bystré komentáře k aktuálnímu dění“, Höcke dodal, že „hodně mluví z okraje“ a nyní by měla ukázat, že BSW v Durynsku není „kartelovou stranou“.

Zakladatelka BSW se zpočátku odmítla k Höckeho výrokům veřejně vyjádřit, ale ve čtvrtek v rozhovoru pro AFP odmítla jeho ruku a místo toho ho vyzvala k televizní debatě. Tato debata by se podle ní měla konat „na neutrální půdě a s nestranným moderátorem“. To by podle ní objasnilo „rozdíly a společné rysy mezi BSW a AfD“. Člen představenstva BSW Klaus Ernst dříve návrh durynského politika pro deník Augsburger Allgemeine označil za „absolutní nesmysl“ a „laciný PR tah“. Od svého založení BSW vylučuje jakoukoli spolupráci s AfD, „zejména společnou vládu“. Ernst označila AfD za „stranu, která je zčásti fašistická a pravicově extremistická“. BSW v současné době vládne v Durynsku v koalici s CDU a SPD.

Pro Wagenknechtové, stejně jako pro spolupředsedy BSW Fabia De Masiho a Amiru Mohamed Aliho, je nepříjemnější než Höckeho provokace pravděpodobně vnitrostranický odpor k otevření se AfD. „Wagenknecht, de Masi a Mohamed Ali svým nebezpečným postupem překračují hranice bez jakékoli vnitrostranické diskuse nebo budování konsensu, hranice, které už nejsem ochoten tolerovat,“ kritizoval durynský ministr BSW Steffen Schütz. Vztah mezi celostátním vedením BSW a durynským zemským svazem je podle Junge Welt považován za napjatý.

Schütz  mělna mysli Wagenknechtové návrh, který se před několika dny zasazoval o „nestranického“ ministerského předsedu v Sasku-Anhaltsku, který by mohl efektivně vládnout s většinou složenou z AfD a BSW. Ve středu svůj návrh zopakovala deníku Bild. Pokud by jej ostatní strany odmítly, BSW by se ve třetím kole hlasování zdržela hlasování. To by znamenalo, že by AfD a jejímu hlavnímu kandidátovi Ulrichu Siegmundovi stačila relativní většina k sestavení vlády.

Přinejmenším třídní povahu AfD nyní zjevně uznávají i buržoazní instituce. Studie Univerzity v Tübingenu, kterou si objednal časopis ARD „Panorama“, podle výsledků zveřejněných ve čtvrtek odhalila, že ačkoliv byla krajně pravicová strana zvolena mnoha pracujícími, drží se tržně-liberálního kurzu své zakladatelské éry – a dokonce jej zesílila. Tübingenští výzkumníci potvrzují: AfD prosazuje politiku, která je diametrálně odlišná od zájmů pracující třídy, připomíná levicový Junge Welt.

Politolog Floris Biskamp analyzoval program strany AfD a také všechny její volební programy do Bundestagu a do EU od roku 2013 a došel k závěru, že strana se od svého založení jasně pozicionovala na tržně liberálním konci politického spektra, zhruba mezi CDU/CSU a FDP.  Biskamp   tvrdí, že AfD sleduje strategii oslovování „obyčejných lidí“. To však spíše než změnu jejího programu zahrnovalo změnu jejího image.