Ministře zdravotnictví Hegere, zařiďte, ať musí jít všichni politici příkladem

Dovolím si jeho přesvědčení konfrontovat s lidovou moudrostí. Abych mu mohl věřit, že se na něj  nevztahuje, tak by musel vydat závazný pokyn. Co pokyn, zákon, aby žádný z vrcholových politiků, včetně komunálních a samozřejmě i jejich rodinných příslušníků, nesměl využít svůj vliv k tomu, aby v touze být kvalitně a rychle léčen, kohokoliv  z řadových pacientů předběhl. Aby se mezi zneužívání pravomocí veřejného činitele počítalo i předbíhání v operačním pořadníku a aby potentáty neléčili primáři, či jejich zástupci, pokud se k nim nedostanou po trpělivém čekání až na ně v pořadníku dojde řada, ale jen řadoví lékaři. Myslím si, že by bylo správné, aby se učili i na tělech těch, kteří nám z poslaneckých a vládních lavic slibují, že pod jejich vedením bude zdravotnictví ke každému pacientu spravedlivé. Že se nikdo nemusí bát nekvalitního léčení. Jednalo by se o jasné politické gesto, jako když se hlava státu rozhodně veřejně konzumovat hovězí steak, když zemi ovládne panika z nemoci šílených krav a chovatelé hlásí obrovské finanční ztráty. Pokud by někdo namítal, že extra přístup je výsadou všech politiků na celém světě, tak mu budu oponovat, že takový přístup není povinností, zvlášť, když se tím z hlav občanů vyžene strach z toho, že na kvalitní léčbu nedosáhnou.

S jistou mírou nadsázky bych mohl říct, že naše současné zdravotnictví ovládá nemoc šílených krav a že je povinností politiků konzumací zdravotní péče, se kterou se běžně setkává řadový občan, dokázat, že se jí nemusí bát. Kázat vodu a sám pít víno, to umí kdejaký šibal, byť má kukuč hodného dědečka.