Jedním z reálně možných kroků, které mohou poslanci předložit, je revokace a novelizace zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, tak aby:

• nebyl „šitý na míru“ jediné osobě,

• respektoval ústavní limity a obstál u Ústavního soudu,

• umožnil prezidentovi racionální rozhodování při jmenování vlády,

• umožnil vznik vlády bez destruktivních zásahů do vlastnických práv,

• posílil kontrolní mechanismy a zároveň odstranil neproveditelné nebo nejasné pasáže aktuálního zákona.

Následující text představuje pracovní návrh legislativní novely, v podobě jak ji běžně formulují poslanci.

Čl. I – Novela zákona o střetu zájmů

1. Úprava definice ovládající osoby (§ 2 písm. f))

Dosavadní znění § 2 písm. f) se nahrazuje:

**„f) ovládající osobou se rozumí veřejný funkcionář, který přímo nebo nepřímo vykonává rozhodující vliv v právnické osobě, zejména prostřednictvím:

1. držení více než 25 % podílu na hlasovacích právech,

2. práva jmenovat nebo odvolat členy statutárních či dozorčích orgánů, nebo

3. smluvních ujednání či faktického vlivu umožňujícího prosazovat zásadní rozhodnutí.“**

Poznámka: Definice nově přesně zachycuje i nepřímý vliv a umožňuje jeho právní měření.

2. Zavedení institutu „nezávislého svěřenského fondu“ (§ 4a – nový)

Vkládá se nový § 4a:

§ 4a

Nezávislý svěřenský fond

1. Veřejný funkcionář může splnit povinnost vyloučit střet zájmů tím, že vloží majetkovou účast podle § 4 odst. 1 do nezávislého svěřenského fondu.

2. Nezávislý svěřenský fond musí mít:
   a) nezávislého správce, který není osobou blízkou, zaměstnancem ani obchodním partnerem veřejného funkcionáře,
   b) dohledového auditora jmenovaného Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH).

3. Veřejnému funkcionáři je zakázáno činit pokyny směřující k ovlivnění činnosti fondu. Porušení je přestupkem s pokutou až 5 000 000 Kč.

4. Správce fondu předkládá ÚDHPSH každých 12 měsíců zprávu o činnosti fondu.

5. Majetek fondu nesmí čerpat dotace ani pobídky podle § 4 odst. 2, pokud je veřejný funkcionář členem vlády.

Poznámka: Mechanismus umožňuje řešit střet zájmů bez nuceného prodeje majetku, avšak za tvrdého státního dohledu.

3. Zavedení registru vlivu (§ 14a – nový)

Vkládá se nový § 14a:

§ 14a

Registr vlivu

1. Veřejný funkcionář uvede v oznámení podle § 12 také:
   a) seznam osob, s nimiž má dlouhodobé obchodní vztahy přesahující 250 000 Kč ročně,
   b) seznam svěřenských fondů, v nichž má majetkový zájem,
   c) vymezení oblastí, v nichž může mít faktický vliv na podnikání.

2. ÚDHPSH zveřejní neosobní část údajů v registru.

3. Úmyslné uvedení nepravdivých údajů je přestupkem s pokutou do 2 000 000 Kč.

Poznámka: Nástroj posiluje transparentnost a nedopadá pouze na jediného politika.

4. Zavedení přezkumu prezidentem (§ 16 odst. 5 – nový)

Do § 16 se doplňuje odstavec 5:

„(5) Pokud se osoba navržená na člena vlády nachází v situaci možného střetu zájmů, informuje vláda nebo navržená osoba prezidenta republiky o způsobu jeho odstranění. Prezident republiky může požadovat doplnění nebo vysvětlení, ne však uložit konkrétní formu řešení.“

Poznámka: Ustanovení chrání roli prezidenta, ale brání vnucování jediné formy řešení.

5. Přechodná ustanovení

1. Veřejní funkcionáři, kteří ke dni účinnosti zákona drží majetkové účasti podle § 4 odst. 1, musí uvést svůj stav do souladu se zákonem do 6 měsíců od účinnosti.

2. ÚDHPSH provede první audit nezávislých svěřenských fondů do 12 měsíců.

Čl. II – Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti 1. července 2026.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

A. Obecná část

I. Zhodnocení platného stavu

Zákon o střetu zájmů je klíčovým nástrojem ochrany veřejného zájmu. Praxe však ukázala, že část ustanovení:

• neodpovídá současným ekonomickým realitám,

• je obtížně vymahatelná,

• nepřesně definuje nepřímý vliv,

• nerozlišuje formální vlastnictví od faktického vlivu,

• způsobuje právní nejistotu při jmenování členů vlády.

To vedlo k opakovaným sporům, včetně zásahů evropských institucí.

II. Cíle novely

Novela má:

1. zpřesnit vymezení střetu zájmů a ovládající osoby,

2. vytvořit jasný a ústavně přiměřený mechanismus pro funkcionáře s významným podnikáním,

3. posílit důvěru veřejnosti a stabilitu procesu jmenování vlády.

Nejde o návrh mířený na konkrétní osobu; jde o obecný a dlouhodobý rámec.

III. Hlavní principy

• Definice ovládající osoby je doplněna o kvantitativní, personální i kvalitativní kritéria.

• Zavádí se „nezávislý svěřenský fond“ – obdoba blind trustu se silnějším dohledem.

• Zákaz dotací je formulován jasněji a umožňuje ústavně konformní výjimky v krizích.

• Registr vlivu zvyšuje transparentnost nepřímých vazeb.

• Role prezidenta je vyjasněna: má právo na informace, nikoli diktovat řešení.

IV. Očekávané přínosy

• větší právní jistota při jmenování vlády,

• snížení rizika korupce,

• posílení reputace ČR v EU,

• ochrana veřejného zájmu bez neúměrných zásahů do vlastnických práv.

V. Dopady na rozpočty

• Zvýšení nákladů ÚDHPSH o 8–12 mil. Kč ročně,

• snížení rizika neoprávněného čerpání dotací.

VI. Dopady na podnikatele

• Zlepšení právní předvídatelnosti pro velké holdingy,

• minimální dopad na malé a střední podniky.

VII. Dopady na občany

• vyšší důvěra ve veřejné instituce,

• lepší přehled o majetkových vazbách politiků.

VIII. Soulad s ústavou a právem EU

• Návrh není retroaktivní,

• je v souladu s Listinou, judikaturou ÚS i evropskými pravidly.

Zvláštní část

(ponecháno, doplněno o stručnější formulace pro vyšší přehlednost)

• K § 2 písm. f) – zpřesnění definice ovládající osoby.

• K § 4a – zavedení institutu nezávislého svěřenského fondu.

• K § 4 odst. 2 a 3 – zpřesnění zákazu čerpání dotací.

• K § 14a – zavedení Registru vlivu.

• K § 16 odst. 5 – úprava role prezidenta.

• K přechodným ustanovením – realistické lhůty k uvedení do souladu.

Závěr

Navrhovaná novela představuje:

• funkční a ústavně obhajitelné řešení,

• neomezující majetková práva,

• zvyšující transparentnost,

• umožňující vznik vlády bez politických blokací,

• modernizovanou verzi Lex Babiš, nikoli jeho oslabení.

Jiné možnosti ke snížení/radikálnímu odstranění střetu zájmů zahrnují prodej podílů, restrukturalizaci holdingu nebo vytvoření skutečně nezávislých svěřenských fondů.