…nechme to hasičům

Pietní akty jsou podobné. Důstojné. S věnci. Květinami. Proslovy. Přítomni byli pamětníci, mladší občané, studenti, žáci. Osoby se střídaly. Ale vždy byli přítomni místní hasiči. Jsou totiž v každé obci. Mnoho desítek let. Oni totiž trvají.

Naposledy jsem si to uvědomil při tryzně v Sedleci-Prčicích. Sedmého května pětačtyřicátého tu jednotky SS vypálily sedleckou školu a zavraždily jednadvacet místních občanů. Na pietní tryzně bylo mnoho lidí; a samozřejmě místní hasiči.

A tak mě napadlo, když máme tu vládní krizi tajtrlíků, že bychom měli nechat vládnout v celém státě hasiče. Mají, podle mého názoru, k vládnutí všechny předpoklady: Musejí být odvážní – proti ohni či živelním pohromám nemohou útočit poseroutkové; musejí být disciplinovaní − proti ohni či živelním pohromám se nemohou hnát jako stádo splašených guvernantek; musejí dodržovat zákony – při svých akcích jsou vázáni nůší předpisů. Drží při sobě. A jsou normální: S veřejností komunikovat, na rozdíl od většiny tzv. vrcholných politiků, umějí – zblízka jsem to viděl v Sedleci-Prčicích, po pietním aktu si hasiči šli pokecat do hospody. Normálně.

Nechme to vládnutí hasičům! Nejsou to tajtrlíci.