Nepracuje ministr zdravotnictví Heger v zájmu poskytovatelů půjček?

Podle všech průzkumů veřejného mínění se ukazuje, že většina občanů nechce reformy ve zdravotnictví, které ministr Heger protlačuje. Zavádění stále větší finanční spoluúčasti pacientů a rozdělení léčby na standardní a nestandardní, která bude poskytována pouze těm, kteří na to budou mít, vnímají lidé například jako zpochybňování a zesměšňování  svých citů k osobám blízkým, kterým nebudou moci zajistit nejkvalitnější lékařskou péči.

Považují to za fatální selhání morálních a lidských hodnot členů současné vlády a 118 v parlamentu, neboť strach z nemoci bude násoben strachem z nedostatku peněz. Horší kombinaci si lze těžko přestavit, včetně doživotních výčitek pozůstalých, jestli se přeci jenom neměli zadlužit. Proto, byť klidným hlasem ministra Hegera pronášenou  obhajobu, že standart bude mít stejně kvalitní léčebné účinky jako nadstandard, považuji za  cynickou lež. Pravda by znamenala nevkládání i veřejných prostředků do výzkumu, když by výsledkem mělo být to, co už je standardně používáno a co dokáže zabezpečit maximální léčebné účinky s co nejmenšími následky.

Pokud by byl ministr Heger skutečně slušný člověk, tak by se držel názoru, že bohatí lidé mají právo žít ve výjimečném osobním luxusu, ale v léčbě samotné si budou páni i kmáni rovni, byť pánům může být za příplatek poskytována v luxusu a intimitě jednolůžkového apartmá. Ano, na tento nadstandard by měli mít bohatí za regulační příplatek nárok. Nic víc, nic míň. Samozřejmě za předpokladu, že ministr Heger nepracuje v žoldu finančních institucí, které půjčují okamžitě a bez ručitele.

Možná bude spokojený teprve tehdy, až se  běžnou součástí ordinací stane úvěrový koutek a hned opodál koutek exekutora. To by v tom byl přeci čert, kdyby si chytající  se posledního stébla nepůjčovali a nebankrotovali.