Nizozemské volby překvapení nepřinesly
Rutte po čtvrté premiérem
Průzkumy preferencí se nemýlily a volby dopadly tak, jak se očekávalo. Zvítězil dosavadní premiér Mark Rutte, který bude již po čtvrté sestavovat vládu a vedle Angely Merkelové a Viktora Orbána se zařadí mezi nejdéle sloužící ministerské předsedy v Evropské unii. Rutteho strana uspěla přes masové a násilné protesty mládeže proti restriktivním opatřením vlády v boji proti pandemii i navzdory pseudoaféře se zpětným odebráním sociálních dávek převážně imigrantským rodinám. Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) získala 21,8 % hlasů a ještě si o jeden mandát polepšila. Podle průzkumů nebylo jasné, jestli středopravá koalice dosáhne na nadpoloviční většinu křesel, ale nakonec získala 78 poslanců ze 150, což je o dva více než před čtyřmi lety. Bude tak možné pokračovat v konzervativně-liberální čtyřkoalici na stávajícím půdorysu. Tu tvoří VVD, Demokraté 66, Křesťansko-demokratická výzva (CDA) a Křesťanská unie (CU).
Extrémně fragmentovaný parlament
Naopak levicové strany voliče oslovit nedokázaly – Zelená levice (GL), Socialistická strana (SP) a Strana práce (PvdA) dohromady ztratily 11 mandátů. Nebodoval ani matador protiimigrační pravice Geert Wilders, jehož Strana pro svobodu (PVV) přišla o tři křesla zejména na úkor konkurenčního Fóra pro demokracii (FvD), které si připsalo 6 poslanců navíc. Wildersova partaj se tak stala až třetí nejsilnější parlamentní frakcí, protože ji přeskočili vládní Demokraté 66, jež lze označit za skokany letošních voleb. Za zmínku stojí i skutečnost, že už tak silná fragmentace Sněmovny reprezentantů se ještě umocnila, neboť místo 13 stran jich zde zasedne 17. To je dáno i faktickou neexistencí uzavírací klauzule, kdy pro zisk mandátu stačí obdržet pouhých 0,67 % hlasů. Z nových uskupení tak v poslaneckých lavicích zasednou představitelé agrárníků (BBB), sociálních liberálů (Volt), odpadlíků od krajně pravicového Fóra pro demokracii (JA21) či anarchistů (BIJ1). V souhrnu lze konstatovat, že tyto volby nebyly nikterak přelomové, ani nezpůsobily zemětřesení na politické scéně, jen posílily už tak výraznou rozdrobenost politického spektra.
Politická strana / hnutí | % hlasů | Počet mandátů | Nárůst / pokles |
Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) | 21,8 | 34 | +1 |
Demokraté 66 (D 66) | 15,0 | 24 | +5 |
Strana pro svobodu (PVV) | 10,8 | 17 | -3 |
Křesťansko-demokratická výzva (CDA) | 9,5 | 15 | -4 |
Socialistická strana (PS) | 6,0 | 9 | -5 |
Strana práce (PvdA) | 5,7 | 9 | 0 |
Zelená levice (GL) | 5,2 | 8 | -6 |
Fórum pro demokracii (FvD) | 5,0 | 8 | +6 |
Strana pro zvířata (PvdD) | 3,8 | 6 | +1 |
Křesťanská unie (CU) | 3,4 | 5 | 0 |
Volt (sociální liberálové) | 2,4 | 3 | --- |
JA21 (antiimigrační, euroskeptická) | 2,4 | 3 | --- |
Reformní strana (SGP) | 2,1 | 3 | 0 |
DENK (proimigrační, multikulturní) | 2,0 | 3 | 0 |
50+ (senioři) | 1,0 | 1 | -3 |
Farmářsko-občanské hnutí (BBB) | 1,0 | 1 | --- |
BIJ1 (anarchisté) | 0,8 | 1 | +1 |
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 1086x přečteno















Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.