Oranžový klon Karla Schwarzenberga

Zaorálek se na převzetí rezortu připravoval dlouhá léta. Jeho jmenování sice mohl zhatit prezident M. Zeman, letitý Zaorálkův kritik, nebo spíš kritik jeho údajné lenosti. Nakonec se tak nestalo. Luboši Zaorálkovi se splnil jeho sen a v ministerské kanceláři usedl.

Pravdou je, že nástup mu neulehčila doba, protože ihned se musel vypořádávat s kritickým vývojem na Ukrajině. V nich pan ministr zaujal „evropský“ a podle některých ještě spíše „americký“ postoj. Začal kvůli tomu také sklízet věcnou kritiku. Objevily se také nějaké přesmyčky jeho jména, což nelze považovat za vtipné, ale o negativním vymezení nemalé části veřejnosti to svědčilo. A potom již přišlo konstatování, že Lubomír Zaorálek je pouhým oranžovým klonem Karla Schwarzenberga. To nepostrádá nejen vtip, ale do značné míry ani výstižnost.

Zaorálkův rezort se také vyznamenal v souvislosti s hlasováním o rezoluci OSN, která odsuzuje mj. pokusy o popírání holocaustu a vyzývá k zajištění všeobecné ratifikace a efektivního uplatnění Mezinárodní konvence o likvidaci všech forem rasové diskriminace. V dokumentu se vyjadřuje znepokojení oslavováním nacistického hnutí a bývalých členů organizace Waffen SS.

Rezoluce prošla hlasy 115 členských států, které mimochodem reprezentují více než pět a půl miliardy obyvatelstva této planety. Tři státy – USA, Kanada a Ukrajina – proti takové rezoluci zvedly ruku. Česko se zařadilo mezi 55 států, které se zdržely. Pro počtáře uveďme, že ze 193 států se 20 hlasování neúčastnilo.

Schválení tohoto dokumentu bylo načasováno na nadcházející 70. výročí porážky německého nacismu v Evropě.. Co vadilo české diplomacii, že nepodpořila tuto rezoluci, jíž text je plně v souladu s principy, na kterých OSN po II. světové válce vznikla? Budeme se divit až začne revize výsledků poslední světové války a jejích dopadů? Pohrobci kolaborantů s nacismem třeba na Ukrajině či v Pobaltí by tak jistě moc rádi udělali.

Chce „proevropský“ Zaorálek tvrdit, že pochody bývalých příslušníků SS a jejich sympatizantů jsou evropskou hodnotou? Nebo že se je třeba v rámci nějakých vyšších zájmů smířit s prapory s nacistickou symbolikou, jak to vidíme na Ukrajině? Zdržet se hlasování o rezoluci v tomto případě znamená odmítnutí poučení z toho, co Evropě fašismus přinesl. Jistě, Zaorálek si možná řekl, co by řekli soudruzi v Americe, když by Česko podpořilo rezoluci navrženou Ruskem. Proč ovšem takové obavy nemá třeba Izrael, který pro text na jednání OSN hlasoval? Dovolím si tvrdit, že jeho představitelé zkrátka ví a nejsou hloupí.

Ovšem Zaorálkův postoj má ještě jeden rozměr. Z hlediska světového sice bagatelní, ale pro Česko a sociální demokracii velmi problematický.

Vedení ČSSD se ostře postavilo proti místní koalici své stranické buňky v Duchcově a jejích poslanců s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti. Dokonce se snaží prosadit zrušení organizace. Velmi jasné a sympatické stanovisko na setkání se studenty v Plzni zaujal předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, když řekl: „Nedokážu si představit, že v roce 1934 by německá sociální demokracie udělala koalici s Hitlerem. To je úplně úchylné uvažování. Když tedy chtějí mluvit s fašisty, tak ať jdou, ale ať nešpiní sociální demokracii.“

Co ale sociální demokraté udělají s Lubomírem Zaorálkem, za jehož ministrování se pokračuje v tradici hlasování podle not Karla Schwarzenberga? Mlčení by bylo velmi podivnou politikou. Co tedy pane Sobotko s oranžovým Karlem Schwarzenbergem?