Palikotovo hnutí - nová polská levice?

RP otevírá témata, která jsou v tradičně katolickém Polsku považována za nedotknutelná. Rozruch způsobil požadavek odstranění katolického kříže ze zasedacího sálu Sejmu. Palikot tvrdí, že podle ústavy, která Polsko definuje jako světský stát, je kříž v Sejmu protiústavní a jako církevní symbol patří do kostela. Kříž zároveň vnímá jako symbol strany Právo a spravedlnost, která je názorovým antipodem RP. Katolická církev podle Palikota zemi nespojuje, ale rozděluje. Proto připravuje zákon o rozluce církve a státu, který mimo jiné ukončí její financování ze státního rozpočtu. Kromě toho usiluje o zákaz výuky náboženství a zavedení sexuální výchovy ve školách. Tyto antiklerikální postoje mi připomínají situaci ve Španělsku v roce 1931 po vyhlášení druhé republiky, kde se liberálně orientovaná koalice socialistů a republikánů sérií legislativních opatření snažila omezit enormní vliv katolické církve a modernizovat zemi. 

Palikotovo hnutí, které se inspiruje tolerancí české společnosti, prosazuje legalizaci měkkých drog, interrupcí a umělých oplodnění, antikoncepci zdarma a registrované partnerství. Skutečnost, že ve vězení může skončit lékař za provedení potratu nebo mladík kouřící jointa, považuje za neslučitelnou s principy moderní pokrokové společnosti. Historickým průlomem je zvolení transsexuálky Anny Grodzké a Roberta Biedroně, který se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci. Kritici obviňují Palikota z populismu za další jeho návrhy, ke kterým patří zrušení Senátu a snížení počtu poslanců ze 460 na 360. Palikot si však stojí za svým a Senát považuje za zbytečné a drahé těleso, které je pouze prodlouženou rukou politických stran a vzhledem k tomu, že může být Sejmem snadno přehlasován, nevidí v jeho existenci žádný užitek. Domnívá se, že polovina poslanců nemá co na práci a neví, proč jich je tolik.

Jako zásadní odpůrce sociálně konzervativní a euroskeptické formace Právo a spravedlnost tvrdě kritizuje jeho xenofobní politiku vůči Německu a Rusku a o smolenské tragédii prohlásil, že si za ni může Kaczyński sám, protože nevybíravě naléhal na posádku letadla, aby přistála i přes nepříznivé podmínky a špatnou viditelnost. Konspirační svalování viny za Smolensk na ruskou a polskou vládu, jmenovitě Putina a Tuska, považuje za nehorázné. Právě kvůli svým provokativním – avšak podle mého názoru zcela pravdivým – výrokům ohledně smolenské tragédie, byl vyloučen z Občanské platformy, se kterou si však v budoucnu dovede představit spolupráci na vládní úrovni, pokud podpoří program RP. Nabízí se však otázka, zda je Palikotovo hnutí autentickou levicovou stranou, nebo jen liberální formací na způsob české Unie svobody.

Svaz demokratické levice (SLD), se kterým pojí Palikotovo hnutí programový průnik v řadě otázek, se dosud nevzpamatoval z volebního debaklu v roce 2005. Korupční aféry od nejnižších příček po nejvyšší patra SLD vedla ke štěpení strany a ztrátě důvěry u polské veřejnosti. S letošním výsledkem 8,2 % a kontinuální stagnací voličské přízně nelze reálně uvažovat o resuscitaci SLD a smířit se se skutečností, že roli nejsilnější levicové strany již v budoucnu nezaujme. Svaz demokratické levice nedokázal uchopit některá kontroverzní témata, na kterých se profilovalo Palikotovo hnutí, což ho připravilo o podporu prvovoličů a mladé generace. Je tedy možné, že zpočátku vysmívaný Palikot, považovaný spíše za recesistu, může v budoucnu sehrát roli lídra nové polské levice. Také se může naplnit druhý scénář vycházející z premisy, že RP je pouze přechodným jevem a formací na jedno použití, která se do Sejmu dostala jen díky dobře zvádnuté marketingové kampani založené na okázalé provokativnosti a kontroverzi. RP však rozhodně bude těžit ze své opoziční role a kritiky Tuskovy pravicové vlády, což jí získá další protestní voliče a může pomoci v ambiciózním plánu změny poměru sil na polské politické scéně, kde pozici dvou nejsilnějších stran zaujímají pravicové formace. Teprve budoucnost ukáže, který ze dvou scénářů se naplní.