"Pravicová" společnost v ČR

Podle nejrůznějších průzkumů o názorech ve společnosti jsme vnitřně národ levicový. Máme velký smysl pro spravedlnost, zajištění slušného života u nejslabších či solidaritě. Přesto má většinu pravice.

Nechci rozebírat, proč se tomu stalo. Zaměřím se na jiný problém: Náhlá změna názorů. A víte v kterém bodě? Když onu dotyčnému začne téci do bot. Každý se pak stará jen o sebe.

Nikomu neberu pravicové názory. Je to každého právo a možnost volby. Ale nemohu vystát lidi, kteří svým jednáním celé společnosti naznačují jediné : Šetřit ano, ale ne na mně.

Začalo to u policistů, hasičů, státních úředníků. Jednoduchými počty zjistíme, že i kdyby nikdo jiný opoziční strany nevolil, pořád by zbylo dost z nich, kteří hlasovali pro současnou koalici. Přisly škrty a začaly protesty.

Pokračujme přes doktory, kteří se nad min. 10% snížením pro státní zaměstnance ani nepozastavili. Jeli si na sebe a dosáhli svého. Co teď? Teď by se podle nich asi zase mělo šetřit. Na někom jiném samozřejmě!

A můžeme pokračovat dále. Nedávno jsme se jako zástupci DL zůčastnili diskuze v rámci think-tanku CESTA na téma, zda přežije česká kultura reformy současné vlady. Jako jeden z prvních hostů dostal slovo Martin Vopěnka - spisovatel a nakladatel. Přečetl své prohlášení o svém politickém zaměření (středo-pravé) a na mě jeho proslov působil docela logicky. Dokud mi vláda nechtěla sahat na DPH, v podstatě mi vůbec nevadila. Ale nyní? Nyní proti ní protestuji.

Co bude dál? Barmani? Co si uvědomí, že prodají méně pití? Číšníci, kteří přijdou o práci, neboť se restaurace bez pravidelných "stravenkových obědářů" neobejdou? Nebo studenti? Až dosáhnou poznání, že život bez finančního polštáře od svých rodičů zase taková "legranda" není?

Nevím jak Vám, ale mně se ze společnosti, která je sobecká a nedokáže si ani spočítat, že jedna část se neobejde bez druhé a že každý člen společnosti může mít úspěchy, ale také velké neúspechy, nedělá zrovna nejlépe.

Volme si, co chceme, ale přemýšlejme u toho!!!! Co myslíte vy?