Představení Východočeského divadla Pardubice, Jitřní paní atd.

Jitřní paní, Východočeské divadlo Pardubice.

30. listopadu 2009 jsem využil novinářského průkazu a s kolegyní A. Š jsme navštívili derniéru inscenace Jitřní paní. Tato hra měla v Pardubicích jen 29. repríz. Hra se v Pardubicích v divadle již hrála někdy před 30 lety a slyšel jsem o ní od kolegy, který ji tehdy shlédl, samé pochvaly.

Hru napsal španělský dramatik Alejandro Casona. Je to příběh o lásce, oddanosti, jdoucí za hrob. Druhá část mi připadala příliš patetická, ale představení se mi líbilo. Inscenaci v Pardubicích režijně připravil Petr Kracik z Divadla pod Palmovkou.

Východočeské divadlo má věrné diváky, kteří představení pravidelně navštěvují, přispěli na novou oponu a lustr. Jak jsem se dočetl, na Silvestra 2009 bylo vyhlášeno nejlepší představení roku 2009. Diváci, kteří hlasovali v anketě, zvolili za představení roku inscenaci Cikáni jdou do nebe. Také toto představení jsem loni navštívil a je to pěkná hra. Veteráni studené války si pamatují film ze sovětské produkce z roku 1976 Cikáni jdou do nebe. Film měl tehdy velký úspěch nejen v Sovětském svazu, promítal se úspěšně i u nás a zřejmě i jinde. Recenzi filmu najdete na Internetu na http://www.nekultura.cz/divadlo-recenze/cikani-jdou-do-nebe.html a zřejmě i jinde. Film vycházel z povídek Maxima Gorkého a odehrával se v Besarábii. Má to být oslava touhy po svobodě, nezávislosti a romského folklóru. Jsou v něm a tedy i v divadelní hře pěkné romské písničky. Ovšem připadá mi, že je spíše o nepřizpůsobivosti a neochotě Rómů žít podle pravidel. Hrdina je zloděj koní. Divadelní hra se mi líbila a nabízí se srovnání se současnými filmy francouzského filmaře Toma Gatlifa např. Transylvania, Gadžo dilo, Exil. Některé z jeho filmů jsou rovněž věnovány životu Rómů a udělaly na mě podobný dojem jako Cikáni jdou do nebe.

Toto představení bylo v Pardubicích nejnavštěvovanější a zhlédlo jej cca 10 tis. diváků.

Vraťme se k derniéře Jitřní paní. Na tomto představení vystoupil ředitel divadla Petr Dohnal, který pozval primátora Pardubic Ing. Jaroslava Demla, aby pokřtil pamětní medaili k 100. výročí založení divadelní budovy v Pardubicích. Medaili nechalo vyrobit Východočeské divadlo ve spolupráci s Ing. Pavlem Lejhancem, majitelem zlatnictví a klenotnictví na hlavní třídě v Pardubicích podle návrhu předního českého tvůrce Zdeňka Kolářského. První medaili si rovnou na představení zakoupil primátor. Ředitel divadla připomenul, že 11. 12. 2009 tomu bude (tedy již bylo) 100 let od založení pardubického divadla. V tento den se konala oslava tohoto výročí, kterého jsem se ale nezúčastnil. Podle informací se této oslavy měli zúčastnit herci, kteří v Pardubicích hráli. Např. Josef Somr, Jana Štěpánková atd. Tím ovšem nekončí výčet známých herců, kteří zde hráli. Působil zde dále např. Pavel Landovský, Věra Galatíková, Ladislav Frej, Blanka Bohdanová.

Divadlo bylo postaveno podle návrhu architekta Balšánka a před několika lety bylo opraveno podle návrhu architekta p. Řepy. Zřejmě jde o syna architekta, který vyprojektoval pardubické nádraží. Divadlo v minulosti vyhořelo a podle nákresů, které se zachovaly, byla vytvořena opona, na kterou nedávno přispěli občané a diváci pardubického divadla.

Tradicí v našem divadle je noční štědrovečerní představení, na kterém se setkávají diváci s herci a společně si zazpívají. Bohužel jsem se ani jednou nezúčastnil. Třeba letos.

Pokud k Vám zavítá na pohostinské představení Východočeské divadlo, tak Vám doporučuji jeho návštěvu. Za loňský rok jsem viděl Hamleta, Donaha! (toto představení jsem viděl 29. 12. 2009). Krátce na to se hrál v TV Prima film, který se stal předlohou divadelní hry. Film jsem neviděl celý, ale divadelní hra VČD mi připadal zábavnější. Vedle již zmiňovaných Cikánů jsem viděl Chicago. Černá komedie (divadelní hra autora předlohy filmu Miloše Formana Amadeus), Čechovova Racka, Malované na skle a to bude asi tak vše.

A. Š., K. V.