Revoluční Kuba změnila svět!

Od počátku Kuba čelila americké politice sankcí a vojenských hrozeb. Tedy z dnešního pohledu, nic nového v politice USA. Nátlak USA vyvrcholil již v roce 1961 vyloděním několika tisícové tzv. kubánské exilové armády zcela v režii USA. Rychlá porážka agresora a tím i posílení kubánské revoluce jen vystupňovalo nátlak USA na Kubu. Hrozby USA přerostly v roce 1962 k krizi světovou a hrozil válečný konflikt mezi USA a SSSR.

I přes politiku sankcí a vyhrůžek ze strany USA, Kuba se nevzdala své cesty a v roce 2014 i slavila, to když prezident USA Barak Obama přiletěl do Havany. Byly navázány diplomatické vztahy mezi Kubou a USA. V americké politice zvítězil zdravý rozum. Kuba se radovala,…. Do Havany přiletěl i papež František. Fidel Castro si tak mohl před čtyřmi lety zapálit svůj „vítězný doutník“. Dožil se vítězství a uznání revoluce. Přesto i dnes, po čtyřech letech od obnovení diplomatických vztahů, americké sankce stále pokračují. Pokračují i přes odpor samotné americké veřejnosti, pouze 20% vyjadřuje podporu politice sankcí.

Obdobnou cestu, jako Kuba, nastoupily později další státy Latinské Ameriky, Venezuela, Bolivie, Nicaragua, Argentina, …. Kuba se pro ně stala vzorem a to je hlavní přínos kubánské revoluce. Úspěchy Kuby v lékařské oblasti, ve vzdělání, jsou výkladní skříní revoluce. Spojené státy i vlivem Kuby musely pozměnit svou politiku vůči státům v Latinské Americe. Pravda, nikoliv zásadně, ale přesto americká politika hledala nové cesty ke smíru. A vítězní revolucionáři, jako byl Fidel Castro, Ernesto Che Guevara, Raul Castro, … ?

Ti se stali již před desítkami let symbolem revoluce, tedy revolty, zejména mládeže v celém světě. Jejich odkaz není zapomenut ani dnes, po 60ti letech od revoluce. Revoluční Kuba jde svou cestou, navzdory přítomnosti tisíců vojáků USA na vojenské základně Guantánamo na Kubě. A to je její přínos kubánské revoluce i po 60letech. Kubou dnes zní známá revoluční píseň „ Cuba si, Yankee no ! “

Přemysl Votava