Statisíce Indů protestují proti korupci

74letý aktivista Anna Hazare se rozhodl držet hladovku do doby, než indický parlament přijme legislativu, která by korupci z indické společnosti vymýtila. Poté, co ho policie zatkla a uvrhla do vězení, ulice měst zaplnily statisíce jeho příznivců. Anna Hazare, který je považován za nového Mahátmu Gándhího, dokázal zmobilizovat miliardovou zemi k odporu. Za posledních dvacet let protestoval hladovkami v nejrůznějších kauzách celkem více než sto dní a v minulosti se mu podařilo přimět k odstoupení několik ministrů. Jednu hladovku vyhlásil už letos v dubnu, aby přiměl indickou vládu k plnění předvolebních slibů. Nyní oznámil, že hodlá držet půst proti měkké podobě připravovaného protikorupčního zákona a pomalému tempu jeho projednávání. Ačkoliv byl Hazare osvobozen, odmítl z vězení odejít, dokud mu nebude povoleno pokračovat bez omezení v hladovce v dillíském parku, kde policie zatkla dalších 1300 hladovkářů. Hazare prohlásil: „Demokracie, svoboda, ideály republiky a skutečná vláda lidu nastanou až ve chvíli, kdy dojde k opravdovým změnám. V protestech nesmíme polevit. Lidé této země musejí cítit svobodu vyjádřit své názory.“ Ve hře je tak nyní důvěryhodnost vlády i samotné demokracie.

Korupční prostředí se v Indii už řadu let prohlubuje a situace se výrazně zhoršuje s globalizací, která chudým zemím neprospívá. Skandálů je poslední dobou stále více a veřejnosti se nelíbí bující korupce, která brzdí ekonomický rozvoj země. Do korupčních skandálů jsou v Indii zataženi i vysocí představitelé vládní koalice. Není to tak dlouho, kdy v Novém Dillí demonstrovalo 65.000 lidí, protože vinou korupce zmizelo v Indii za čtyřicet let až 500 miliard dolarů. Aktivisté požadují ustanovení centrální instituce, která by měla právo vyšetřovat každého úředníka, včetně premiéra a vysoce postavených soudců. Současná vládní podoba zákona tyto pravomoci významně oklešťuje. Pod tlakem ulice se však politické strany dohodly, že do příštího zasedání parlamentu vypracují skutečně efektivní protikorupční zákon a projednají i návrh z dílny občanských aktivistů. Kromě obecných proklamací o zjednodušení a zprůhlednění rozhodovacích procesů se uvažuje o zřízení zvláštního postu občanského ombudsmana, jak požaduje Hazare a jeho stoupenci.

Události po celém světě dokazují, že občanská společnost neznamená jen jednou za čas hodit lístek do urny, ale také nezbytnost vyvíjet soustavný nátlak na politiky v průběhu celého volebního období. Pouze tlak lidových mas může přimět vrcholné státní představitele, aby jednali nikoliv ve svůj vlastní prospěch a v prospěch globálního kapitálu, ale v zájmu lidu. Je třeba, aby si tyto skutečnosti uvědomili i Češi, kteří jsou zvyklí jen pasivně nadávat v hospodě u piva. „Vrchnost“ si totiž dovolí jen tolik, kolik jí dovolíme my sami.