Vesmír a lidská blbost jsou nekonečné

Před časem jsem strávil nádherné chvíle na dvoudenním víkendovém výletu po Jižní Moravě. Ve Valticích jsem v „noční směně“ při cimbálu vydatně koštoval vína v místním Podzemí, v Lednici obdivoval nád­herně udržovaný park a atrakci s ptačími dravci, Mikulov mne okouzlil krásou města, jeho zámku i okolí.

Jenomže každá zábava jednou končí a já jsem se musel dopravit zpět do Poděbrad. Bylo nádherné počasí a vedro. Proto jsem se rozhodl, že se v autě s porou­chanou klimatizací nebudu více než tři hodiny pařit v texaskách a botech.

Na parkovišti, kde jsem byl zrovna sám, jsem si z pásku sejmul koženou taštičku s doklady a peněženkou a mobil v pouzdře. Obojí jsem položil na střechu auta vedle ly­žiny na připevnění střešního nosiče. Pak jsem si sedl na sedadlo řidiče a vysoukal se z kalhot. Hodil jsem je nedbale na zadní sedadlo a chvilku poté i boty. Zůstal jsem v tričku, slipech a černých nožkách. Vzhledem k tomu, že jsem hodlal zastavit až před domem, připadalo mi to řešení přijatelné. A tak jsem přibouchl dveře, nastarto­val a rozjel se z Mikulova směrem na dálniční přípojku na Brno.

Zhruba po deseti ujetých kilometrech, kdy jsem jel již koloně, se to stalo. Ze střechy auta se ozval podivný zvuk a ve zpětném zrcátku jsem viděl letět vzduchem a dopadnout na silnici divné černé věci. Jistě tušíte, které to byly. Co nejrychleji jsem zastavil a začal vzniklou situaci řešit. Uvádím její popis tak, jak by klidně mohl být otištěn ve zpravodaji města Mikulova: 

„Šílenec na silnici“

Patrně z horka zešílel starší muž, který v neděli v podvečer vyděsil řidiče na výpa­dovce z Mikulova na Brno. O jeho duševním stavu hovoří zejména skutečnost, že běhal po rozpálené vozovce oblečen pouze do trička a černých ponožek. Na projíždějící řidiče po­divně gestikuloval, proplétal se mezi projíž­dějícími vozy a sbíral ze silnice jakési střepy a další podivné předměty.

Prosíme svědky této události, aby se přihlásili na oddělení Městské policie v Mikulově. Je totiž ne­zbytné pomateného muže identifikovat, najít a umístit do ústavu pro choro­myslné, kam bezesporu patří.

Situaci komplikuje skutečnost, že není známo, zda byl pod vlajícím tričkem oblečen. Pokud ne, tak by se jednalo o vzácně se vyskytující formu exhibicionismu, kdy se nemocní obnažují před projíždějícími automobily. Známý psychiatr Chocholoušek od­hadl, že tohoto muže by mohly nejvíce vzrušovat vozy Audi.“

   Z toho vidíte, že ani tak renomovaný vědec jako byl Albert Einstein si neuvědomil, že nekonečný není jen vesmír, ale i blbost. Ta moje určitě. Musím se s tím nějak vy­rov­nat. S úsměvem to však jde líp !!!

 Václav Husák