Vojenské přehlídky v Moskvě? Připomínka národní oběti

V roce 2015 uplyne 70 let od konce druhé světové války (v Evropě) a Moskva uspořádá vojenskou přehlídku s veškerými poctami, které k ní náleží. V. Putin připraví i akci pro válečné veterány a přehlídku zakončí slavnostní koncert. Na defilé se pak sjede několik desítek státníků.

Jediná přehlídka, která se za druhé světové války na Rudém náměstí konala, byla 7. listopadu 1941 a přímo z ní jednotky odcházely na nepříliš vzdálenou frontu. Poté se už přehlídky nekonaly, neboť ozbrojené síly Sovětského svazu byly v plném nasazení v boji proti německým vojskům. První vojenská přehlídka se v Moskvě konala těsně po porážce hitlerovského Německa v roce 1945. Uspořádal ji Stalin spolu s maršálem Žukovem, dne 24. června 1945 jako oslavu vítězství nad síly nacismu. Přehlídky se zúčastnili nejvýraznější vojenské tváře tehdejšího Sovětského svazu - kromě Žukova to byl maršál Rokossovskij, Tolbuchin, Malinovskij, armádní generál Jeremenko a další představitelé sovětských ozbrojených sil. Poté trvalo 20 let, než sovětské vedení rozhodlo o obnovení vojenského defile u příležitosti Dne vítězství.

Jako vůbec největší vojenskou přehlídku bychom mohli označit akci k 65. výročí konce druhé světové války v roce 2010. Defilé se zúčastnilo přes 11 000 vojáků včetně Američanů, Britovů, Francouzů, Poláců, tedy bývalých válečných spojenců kooperujících v rámci protifašistické koalice. Na této události byl přítomen i tehdejší český prezident Václav Klaus. Oslavy tak předčily svým formátem i přehlídku uskutečněnou k výročí 60. let nacistické porážky, v roce 2005, jichž se také účastnila celá plejáda evropských politických špiček.

Rok 2015 tak nebude výjimkou. Do Moskvy se sjedou světoví činitelé, aby uctili Den vítězství, jeden z nejvýznamnějších ruských svátků. Prezident Zeman, který se stal mezitím terčem mediálně organizované kanpaně, se vojenské přehlídky nakonec ovšem nezúčastní. Ti, kteří do Moskvy nepřijedou, hovoří o souvislostech s tzv. anexí Krymu a událostmi na Ukrajině. Někteří ovšem nabývají dojem, zda to není výhodná záminka a zda někomu již není příliš těsné připomínání nacistického uchvatitelství Evropy, zločinů nacistického Německa a jeho přisluhovačů.