Wintonovo nádraží jako trvalá pocta židovskému zachránci

Připomeňme, že Hlavní nádraží se předtím jmenovalo Wilsonovo (lidově ,,Wilsoňák") a ještě předtím Nádraží císaře Františka Josefa. Od roku 1953 pak nese název Hlavní nádraží, které známe dodnes. K dalšímu přejmenování by tak došlo po několika desítkách let. Přitom ve světě je běžné, že se různé instituce (hlavně v USA) pojmenovávají po význačných osobnostech politické, kulturní a umělecké sféry.

U nás platí trochu větší konzervatismus, který je historicky daný, a tak se například při návrhu přejmenování ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla společnost rozdělila na dva tábory. Ve společenské diskusi se řešilo to, zda je V. Havel opravdu hoden svými skutky toho, aby po něm byla přejmenována jakákoliv instituce.

Čižinský již podnikl první kroky k tomu, aby se přání stalo skutkem. Napsal dopis rodině nedávno zesnulého Wintona, jaký je jejich názor na případné přejmenování Hlavního nádraží a podle toho se bude odvíjet jeho další iniciativa. Pražská primátorka A. Krnáčová se v návaznosti na Čižinského nápad nechala slyšet, že navrhne místopisné komisi rady, aby po Wintonovi bylo v Praze pojmenováno ,,vhodné místo". Je tedy možné, že se souběžně může přejmenovat po Wintonovi kromě nádraží i vybraná ulice.

Hrdinů je obecně málo, a proto je třeba si jich vážit ještě více než předtím. Winton se nesmazatelně zapsal do dějin jako záchránce skoro 700 židovských dětí, tudíž přejmenování pražského Hlavního nádraží na Wintonovo by bylo trvalou památkou tohoto mimořádného skutku. A navíc by pro Českou republiku znamenalo prestiž, byť symbolickou.