Z kanálů se vynořili noví politici a do kanálů by měli i zmizet, zaznělo na konferenci o penzijní reformě

Mezi účastníky semináře pod názvem Budoucnost penzijní reformy měli být Jan Švejnar a Miloš Zeman a dva ze čtveřice nejvyšších představitelů státu – Petr Nečas a Milan Štěch. Švejnar však účast v předstihu zrušil a Nečas byl v době konání semináře spolu s ostatními koaličními předsedy na koberci u prezidenta. Pak spěchali do Kramářovy vily doplnit K 12 při pokusu o koaliční resuscitaci. I tak bylo obsazení dostatečně reprezentativní.

Netřeba představovat Jiřího Rusnoka, někdejšího ministra v Zemanově vládě a nyní prezidenta Asociace penzijních fondů. Na jeho adresu zazněl čísi bonmot: jde prý o archeologický relikt sociální demokracie. Krátce se mihl její ekonomický expert Jan Mládek. Zastoupena byla odborářská komora v osobách Víta Samka či Jaroslava Ungermanna. Mezi organizátory nebylo možno přehlédnout postavu Aleše Pospíšila, v době Zemanovy vlády mluvčího Ministerstva zahraničních věcí.

Nikoho nemohlo překvapit, že vzhledem k aktuální situaci proběhl seminář převážně v politické rovině. Milan Štěch v úvodním slovu uvedl, že v Česku v současné době fungují pouze dvě ústřední instituce – Hrad a Senát. Sněmovna i vláda jsou v rozkladu. Na vině je neférová předvolební kampaň loni v květnu. Kladla hlavní akcent na řeckou krizi a voliči rafinovanost neprohlédli. Z kanálů se vynořilo několik nových politiků a právě do kanálů by měli i zmizet. Nutným řešením jsou podle Štěcha předčasné sněmovní volby.

Podle Miloše Zemana musí každý ministr rozumět svému oboru. V naší vládě splňuje tuto podmínku pouze Leoš Heger. Ve vládě není žádný ekonom. Vláda si nemůže dovolit měnit ob týden své představy o reformách. Expremiér sebekriticky zmínil nezdar vlastní akce Čisté ruce. To podle něho způsobilo nepřijetí zákona o původu majetku. Přitom obdobný zákon podepsali v roce 1919 T. G. Masaryk, Karel Kramář a Alois Rašín.

Hlavní odborný referát přednesl ředitel pořádajícího penzijního fondu Pavel Jirák. Jeho úvaha se opírá o nepříznivý demografický vývoj a deficit důchodového účtu státního rozpočtu. Podle autora je reforma nezbytná, je ji však možné provést více způsoby. Vládní řešení má několik sporných bodů: je vyšší DPH opravdu jediným zdrojem na příjmové stránce? Je transformace fondů na penzijní společnosti nutná? Kdo a kdy vysloví konečné slovo o dědění naspořených prostředků? A konečně, základní otázka: jaká je vlastně budoucnost současné vlády?

Miloš Zeman reagoval podobnými argumenty, jimiž zesměšnil ministra Drábka v nedávné televizní diskusi. Zvýšení DPH označil za politickou kamufláž. Potvrdil růst důchodového deficitu. Navrhl zřízení státního penzijního fondu, bezpečného vůči tunelování. Při větším počtu soukromých penzijních fondů či společností je nepříznivým faktorem zbytečně vysoká režie. Klíčové jsou především – souhlasil i Jiří Rusnok – dlouhodobý politický konsensus a inflační valorizace penzí.