Zdařilý výlet ministerstva kultury do 50. let minulého století

Ministr si 30. května 2011 příkazem vymínil, že jeho úřad musí potvrdit sebemenší nákup v podřízených složkách. Hrady, galerie či další instituce pod ministerstvem kultury měly do konce června předložit seznam plánovaných útrat. Když na Karlštejně či Lednici dojde toaletní papír, musí kasteláni o souhlas s nákupem nového žádat ministerstvo.

Tento model řízení kultury připomíná tak trochu situaci, kterou zažila Univerzita Palackého v Olomouci počátkem 50. let, když zavedla jako jeden z prvních vysokoškolských ústavů na světě na Filozofické fakultě studium regionální ekonomiky. Tehdejší ministerstvo kultury a školství osvěty to tak překvapilo, že požádalo rektorku Jiřinu Popelovou o zaslání soupisu veškerého inventáře, který byl k výuce ekonomie na ústavu využíván. Paní rektorka měla smysl pro humor, takže sepsala spolu se svými kolegy následující seznam:

"Z movitého inventáře má ústav k dispozici: 3 psací stoly, 2 velké registrační skříně, 2 malé registrační skříně, 2 skříně na spisy a šaty, 1 stolek pro psací stroj, 8 židlí, 2 stolní lampy, 1 příruční pokladna, 21 nástěnných věšáků (v posluchárnách), 2 rohožky na stěnu pod věšáky, 1 ukazovadlo na mapu, 1 logaritmické pravítko, 1 příložníkové pravítko, 1 kopírovací stůl, 1 kartotéční skříňka (se 2 zásuvkami), 8 razítek, 738 svazků knih, 12 druhů časopisů, 1 Sbírka zákonů (od r.1950), 1 úplný soubor lístkového přehledů Práva, 2 ročníky Dokumentačních přehledů ČsÚP, 2 ročníky Dokumentačních přehledů Národní banky, 1 ročník Dokumentačních přehledů Ministerstva vnitřního obchodu, 1 Nástěnná mapa  ČSR, 1 mapa světa, 36 map krajů ČSR, 14 geonomických map kraj. Olomouce, 1 plán Olomouce, 29 generálních map, 37 speciálních map, 97 topoplánů, 2 přehledy vzdáleností obcí, 330 formulářů pro zhotovení grafů, 2 popelníky, 8 ramínek na šaty, 2 nože, 1 bakelitový podnos, 6 šálků na kávu s talířky, 2 koše na papír, 1 vás, 3 kalamáře, 3 pijákové podložky a jiné kancelářské zařízení.“

Když jsem ten seznam četl, tak jsem se  sice smál, ale současně radoval, protože umožňuje udělat celkem dobrou představu o tom, jak se učila tehdy regionální ekonomika.

Příkaz ministra Bessera, který asi nevznikl někde u něj doma v pokoji, ale v konzultaci se všemi náměstky a odbory ministerstva kultury mě ovšem dojímá k pláči, ledaže by tím pan ministr sledoval zcela něco jiného, tj. umožnit památkářům na vlastní oči, uši a tělo vyzkoušet si modely řízení, používané v dobách dávno minulých. Jako pokus docela dobrý.  V tom případě doporučuji panu ministrovi nechat se při použití úředníků ministerstva inspirovat metodami bolševiků, jak zacházet s buržoasií., jak o tom dojímavě psala ve své črtě o svých osudech v porevolučním Rusku baronesa Taube (viz obrázek dam ze společnosti při uklízení sněhu v éře válečného komunismu pod vojenským dohledem v knize pana Reného Fülöpa-Millera).

Použitá literatura

Doležalová,  Antonie. et al.: Učíme ekonomii 90 let. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwers ČR 2011, s. 92-123.

Fülöp-Miller, René. : Geist und Gesicht des Bolschewismus. Darstellung und Kritik des kulturellen Lebens in Sowjet Russland. Wien: Amalthea-Verlag 1926. 490 s.