Země zaslíbená

Česká republika je historicky spjata s  Ukrajinou. Západní část Ukrajiny, byla dokonce součástí Československa v letech 1919 – 1939. Vzájemné vazby jsou patrné i dnes. Společný slovanský původ mnohé usnadňuje, snadno se dohovoříme. 

Naši zaměstnavatelé ukrajinské pracovníky vítají, jsou ekonomicky nenároční, budou rádi pracovat i přes sobotu, neděli, nebudou činní v odborech, nebudou tlačit na svou mzdu, nebudou stávkovat, jsou to ideální zaměstnanci. Je otázkou, jaký prospěch z toho bude mít Ukrajina? Ti co zůstanou doma ponesou důsledky ekonomické krize, Ukrajina ještě více zchudne a zestárne, mladí odchází, počet obyvatel klesl o několik milionů…. Obdobný stav je v dalších východních státech Evropy, příkladem jsou pobaltské státy, kde také prudce klesá počet obyvatel odchodem značné části produktivní populace zejména do západní Evropy.

Také u nás doma po prvotním nadšení z otevřeného trhu, zjišťujeme, že po vstupu do EU jsme se stali jen lacinou pracovní silou. Vysokoškolsky vzdělaní lidé, odchází hledat důstojné mzdy na západ od Česka. Příkladem tohoto odchodu jsou čeští lékaři, zdravotní sestry, IT odborníci, ale i zruční řemeslníci…. Vesměs jsou to mladí lidé, kteří získali u nás vzdělání, či svou odbornost. Pracovníci z Ukrajiny jsou lékem na  naše problémy. 

Dnes sobecky vyzobáváme rozinky z ukrajinské ekonomiky. Vyjde to laciněji než vychovávat, učit a platit naše domácí zaměstnance. Ukrajinci za tento stav nemohou, hledají pomocnou ruku… Nabídněme ji, třeba té ženě za pokladnou našeho supermarketu.   

Přemysl Votava