Způsoby, jak voliči vybírají

Někdy se objeví vláda, která připomene, co špatného se může dít. Chystání na útočnou válku, spolu s přípravou občanů na takovou senzační budoucnost. Zprvu se hnutí rozbíhá nadějně, nezaměstnanost klesne, a nakonec výsledek. Kam přešla jistá podpora poraženého státu? A tak se zničenému dostalo velké hospodářské pomoci.

Jindy vláda postupuje tvrdě, ale se slibem nejlepší všeobecné budoucnosti. Tehdy Osud dostane příležitost, kterou postupně naplňuje.

Takové postupy byly v nesouladu anebo v souladu se zájmy Vesmíru.

Vláda také může podporovat cíl, který má vést ke zlepšení většího celku. Nedbá zájmů vlastních, nýbrž zahleděná do své představy, škodí si.

Jsem míň × jsem víc

Někteří lidé nejdou volit, protože nedocení svou skutečnost. Říkají si, že jeden hlas nic nerozhodne.

- Podceňují se - ve své skromnosti předpokládají - uvěří v nicotnost svého hlasu.

- Nadceňují se - pyšně si říkají, že když nemůže právě jejich hlas rozhodnout, nebudou plýtvat svým zájmem. Nejsou jako ostatní…

S jednou chybějící cihlou se hrad nezboří, ale jeho kvalita utrpí. Jenže, když jich chybí víc? Pak se dobyvatelé radují.

Navíc, všechno naše jednání je sledováno shora; pasivitu neocení. Vládne materialismus, ovšem kdekdo by mohl docenit, co mu kdysi jedenkrát osudově pomohlo. Nebo víckrát varovalo.

Pocit malosti nebo sobecká pýcha nepřivedou k dobrému.

Co bych chtěl být – to sem!

Takoví voliči nám sem chtějí přivádět ty směry, v jakých by si přáli být obsaženi.

Někteří občané si svým výběrem potvrzují své přání, svůj názor na sebe samotného. Ačkoliv nejsou podnikateli, ačkoliv ani na dovolenou k moři nejezdí, ačkoliv ani hacker neprojevil zájem proniknout do jejich bankovních účtů, přesto svou volbou strany X dávají svému Egu najevo, kým jsou.

Kým by chtěli být. Ve skutečnosti by jim mohla prospívat politika jinak směrovaná, než od zvolené X.

Anebo sledují, jak jejich podnikání trpí oproti podnikavým sousedům, a přesto volí svou X, vždyť – jsou to darebáci, ale naši darebáci.

Smrádek, ale teploučko

Obchody jsou plné zboží, a rodina hladem určité netrpí - pak je obyčejný volič srozuměný s dosavadním směrem politiky. Lhostejně souhlasí; vždyť všeho je dost, benzinové pumpy fungují.

I když jeho nákup zdravých potravin by měl vypadal jinak. A ojetinu už je potřeba nahradit novým autem a ne, že musí sledovat nové podnikové elektroauto, podpořené státem. Sám sobě potlačí výhled na naši cestu dolů, na rozpouštění domácího národa a s růstem odlišných.

Máslo je ve slevě!

Kandidovat x pracovat

Běžně sledujeme, že ze zajímavých kandidátů zaujme ten politik, která má podporu sdělovadel. Internetové Novinky, papírové noviny, různé televize. Takový člověk dovede mluvit, jeho povahu táhne činorodost, možná kus agresivity a dominance. Touha osobně se prosadit, i s potřebnými schopnosti.

Uspěje ve volbách, dostane svou stranu do sněmovny – stane se poslancem a k tomu i ministrem. Však, jak by kdo mohl ověřovat chod vlády, všech ministrů, kdyby k tomu neměl postavení poslance sněmovny - která ho do vlády postavila?

Brzo dochází k rozporu. V postavení ministra se ukáže, že kdo je zaměřený na sebeprosazení a je k tomu výborně vybavený, hovorný i útočný, pak ale je méně schopný nesobeckého zamýšlení nad problémy. Tuhle souvislost by musel prostudovat psycholog. Však také myšlenku sleduji z nějakého amerického zkoumání, jaké jsou vlastnosti nejúspěšnějších manažerů. A zjistili, že jsou to ponejvíc lidé tiší, nikoliv dominantní.

Prostě, stále nás provázejí postupy z doby jeskyní, bojů i pirátů.

K tomu z Mf-dnes 15.1.2000, Henry Kissinger:

„Politik dneška potřebuje úplně jiné vlastnosti pro to, aby byl zvolen, než jsou ty, které potřebuje ke správě věcí veřejných. A on také velmi často není dobrým manažerem, zato např. dobře mediálně působí.“

My - Západ

Někteří voliči s menšími zkušenostmi zjistili, kam patříme. Proud hudby, manekýnek a sportovců je nám představován z tradičně úspěšného Západu - jenže nezahleděného do budoucnosti.

Pokud si kdo myslí, že Češi nebo Poláci patří na Západ, pak zajisté – jako podřízená země. Kdežto odlišně posuzují naši skutečnost ti, kteří Západem nepochybně jsou. Belgie, Francie, Švýcarsko… Svoji jsou Poláci, ale to už by byly různé souvislosti.

— blog —