Zvítězí Putin již v prvním kole?

O vítězství kandidáta Jednotného Ruska Vladimira Putina se nepochybuje, pouze není jisté, zda zvítězí již v prvním kole. Podle průzkumů se Putinův rating pohybuje v rozmezí od 44 do 53 % hlasů. Nejnovější údaj z prvního únorového týdne je na úrovni 53,3 %. Ačkoliv popularita tandemu Putin-Medveděv pozvolna klesá, jak potvrdily i volby do Státní dumy, stále je toto duo mezi obyčejnými Rusy velmi oblíbené a nemá vážnější konkurenty. O hlasy voličů se bude ucházet celkem pět kandidátů. V pořadí druhý lídr komunistů Gennadij Zjuganov by nyní získal 10,3 % a za Putinem zaostává o více než čtyřicet procent. Na třetím místě je liberální nacionalista Vladimir Žirinovskij, jemuž únorový průzkum přisuzuje 8,2 %. Předposlední je nezávislý oligarcha, třetí nejbohatší muž Ruska, který nabyl jmění během divoké privatizace v 90. letech, a bývalý člen vedení pravicové formace Pravá věc Michail Prochorov, jehož by volilo 4,6 % respondentů. Zatím nejnižší podporu má kandidát socialistické strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov se 3,3 % hlasů.

Co se týká volebních programů, všichni kandidáti – kromě Putina – navrhují zkrátit funkční období prezidenta, zavést omezení na maximálně dvě volební období a uspořádat  předčasné parlamentní volby. Většinou se shodují i v pohledu na sociální otázky a zahraniční politiku. Komunista Zjuganov usiluje o znárodňování a progresivní daň z příjmu. Nacionalista Žirinovskij klade důraz na bytovou problematiku, vymýcení nezaměstnanosti a korupce. Socialista Mironov vyhrožuje zkorumpovaným úředníkům konfiskací majetku, poslancům výrazným omezením imunity a boháčům zavedením daně z přepychu a daňové progrese; také chce zavést princip přímé demokracie prostřednictvím referend. Putin s Prochorovem se shodují na „moderním kapitalistickém modelu ekonomiky“ se širokými sociálními závazky státu a investicemi do modernizace. Putin ve svých novinových článcích vytýčil cíl vybudování sociálně spravedlivé společnosti, opřené o valorizaci sociálních dávek, penzí a negaci zvýšení důchodového věku. Chce řešit zásadní problém současného Ruska – trvalý demografický pokles – podporou rodin s dětmi a stimulací porodnosti. Prioritním tématem jsou investice do vzdělání a s tím související zvýšení platů pedagogů, vědeckých a kulturních pracovníků.

Na ruské voliče mají vliv i tradiční televizní debaty, ačkoliv stoupá význam internetu a sociálních sítí. Vladimira Putina zastupují v debatách jeho zmocněné osoby, což kritizují ostatní prezidentští kandidáti. Premiér svou absenci v duelech odůvodňuje zaneprázdněností vyplývající z jeho vysoké ústavní funkce. V jedné z diskusí se střetli miliardář Prochorov s lídrem Komunistické strany Ruské federace Zjuganovem. Prochorova, který slibuje pohřbít Lenina, což komunisté dlouhodobě odmítají, Zjuganov označil za agenta Kremlu a na jeho adresu prohlásil: „V konečném důsledku dostaneme znovu rozvrácenou zemi. Bude-li zničen náš jaderný štít, pak Rusko rozdrásají mnohem hůř, než Jugoslávii, Irák a Libyi. Navrhujete globální zotročení Ruska našimi miliardáři, kteří nyní rozkrádají zemi. Nikdy nebudete prezidentem, protože jste se nenaučil ani poslouchat občany Ruska, ani rozumět jim.“ Prochorov kontroval připomínkou sovětské minulosti, démonizací nacionalizace a tradičními pravicovými dogmaty o soukromém vlastnictví.

V souhrnu lze konstatovat, že čtyři prezidentští kandidáti mohou slibovat co chtějí, protože stejně nezvítězí a budoucí hlavou státu se stane Vladimir Putin. Ten si opětovně vymění funkci s Dmitrijem Medveděvem, jenž obsadí post premiéra. Jedinou otázkou je, zda se Putinovi podaří zvítězit již v prvním kole a jak velká bude jeho převaha nad ostatními kandidáty.