Boris Pankin promluvil

„Jde o to, že když se prováděly tyto kroky ještě za Gorbačova — to znamená rozpuštění Varšavské smlouvy, rozpuštění Rady vzájemné hospodářské pomoci, odsun vojsk — to vše bylo přijímáno pozitivně, taková to byla naivita… A byla vyslovována přesvědčení, že se dělají a budou se dělat reciproční opatření. A co se týče NATO, tak takovým způsobem přesvědčovali i mne", řekl Pankin. Po skončení puče byl Pankin velmi krátkou dobu ministrem zahraničních věcí SSSR. V tomto tři měsíce trvajícím období se podle jeho slov setkal s mnohými ministry, zejména pak Hansem-Dietrichem Genscherem Jamesem Bakerem. Podle Pankinových slov během jednoho setkání mu Genscher řekl, že na ně „velmi silně tlačí východoevropské nové režimy". Tak, říká, velmi silně tlačí, „chtějí vstoupit, ale to my nechceme“. Genscher to prý řekl otevřeně. „Existovalo přání stanovit jakési rovnoprávné vztahy. Myslíme si, říká, že NATO jako vojenská organizace musí být transformováno na vojensko-politickou", vzpomíná Pankin. Nicméně novým vládám v postsovětském evropském bloku už taková koncepce, jíž projevem bylo třeba vytvoření vytvoření Rady severoatlantické spolupráce , nestačila. „Už to pro ně bylo málo. Pokračovali v nátlaku," řekl Boris Pankin, který v současnosti žije ve Švédsku.