Přemysl Votava: Eurohujeři

Prezident ač zvolen v přímé volbě námi občany, tedy v té nejdemokratičtější volbě, nehodí se do jejich scénáře. Jen co usedl na prezidentský stolec, už se spustila mediální kanonáda. Zachvátila školy i kavárny. My občané voliči, jsme to od nich také schytali, volili jsme špatně. Kavárna i naivní svazáci vyrazili do útoku. Vše je dovoleno, od házení vajíček, sprostých urážek, mediální manipulace, uměle vyrobených kampaní. Náš český prezident se stal jejich úhlavním nepřítelem.

Také v těchto květnových dnech eurohujeři (vzývající Brusel či Mons) určovali, koho může český prezident v zahraničí navštívit, komu naopak nesmí ani podat ruku. Na českého prezidenta by nejraději zavolali toho známého filmového Chocholouška … „kdo že to běhá po Hradčanech.“

Příkladem jsou prezidentovy cesty do Číny, či zcela nedávno do Moskvy. Podat ruku, uctít padlé, položit věnec, je pro tyto české eurohujery nežádoucí.

Dnes s patřičným zpožděním se dovídáme, že na Rudém náměstí byli i prezidenti takových států, jako je Čína, či Indie, ale i prezidenti z Řecka, Kypru, ministr zahraničí Francie, tedy ze států EU. Byl tam i prezident statečného Srbska, které čelilo před 15 lety náletům NATO. Této skutečnosti si naši eurohujeři nepovšimli. Přehlídka byla jedinečnou podívanou.

A pochod Pluku nesmrtelných byl dojemný. Půl milionů občanů neslo fotografie svých předků, válečných hrdinů. Celé Rusko vzpomínalo na své padlé hrdiny, celé Rusko také slavilo. Spot s přehlídkou obletěl celý svět. Zastavil se dokonce i na fasádě Bílého domu.

A co naši eurohujeři? Ti jen v koutku poštěkávali. Chybičky hledali, stébel se chytali, moudra rozdávali. Nikdo si jich moc nevšimnul, nikdo je nepostrádal, je to jako s prošlým zbožím.

Ale nic nového pod sluncem. Znali jsme tyto snaživce i dříve, byli za rakouského Habsburka, byli za Protektorátu, za komunistů, jsou i dnes. Jejich články jsme při čtení v tramvaji vynechávali. Jejich konce byly většinou smutné.

Přemysl Votava