Rusko-čínské obchodní vazby se nikdy nepodřídí americkému vlivu

Zatímco vztahy mezi Čínou a Ruskem, zejména jejich ekonomické vazby, jsou ze strany Spojených států a jejich západních spojenců předmětem silného odsuzování a dokonce perzekuce, růstový potenciál čínsko-ruského obchodu neslábne, ale naopak posiluje.

Příkladem je podle GT bilaterální spolupráce v oblasti energetiky. A indikativním aspektem čínsko-ruské hospodářské spolupráce je rychlý rozvoj obchodu se zemním plynem: dodávky ruského plynu do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře se více než ztrojnásobily z úrovně roku 2020 na 15,4 miliardy metrů krychlových v roce 2022 a odhaduje se, že do roku 2025 dosáhnou 38 miliard metrů krychlových.

Podle statistik navíc v prvních třech čtvrtletích letošního roku vzrostly dodávky zemního plynu z Ruska do Číny o 46,6 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, přičemž denní dodávky již převyšovaly objem kontraktu, uvádí zpráva s odkazem na Ruská společnost Gazprom.

Energetická spolupráce, kterou představuje zemní plyn, je pouze jedním aspektem praktické interakce mezi Ruskem a Čínou. V době, kdy USA a jejich západní spojenci zvyšují sankce proti Moskvě, vykazuje dvoustranný obchod s energií mezi Čínou a Ruskem silný potenciál růstu, přičemž celkový objem bilaterálních transakcí často dosahuje nových maxim a očekává se, že tempo růstu bude i nadále pokračovat.

Díky vzájemné politické důvěře na vysoké úrovni vzrostl dvoustranný obchod v prvních 11 měsících meziročně o 26,7 % a dosáhl 218 miliard dolarů, což podle čínských celních údajů poprvé překročilo hranici 200 miliard dolarů. Tato částka je významným milníkem pro bilaterální ekonomické vazby, protože znamená, že obě země dosáhly cíle 200 miliard dolarů s předstihem, který byl stanoven v roce 2019 a měl být dokončen v roce 2024.

Je to dáno nejen tím, že se státy silně doplňují v oblastech, jako je energetika, zemědělské produkty a špičkové technologie, ale také tím, že v současném prostředí může jejich spolupráce poskytnout více příležitostí pro rozvoj čínských společností a poskytnout důležitý trh a dodávky pro ekonomický rozvoj Ruska.

Čína a Rusko podepsaly četné dohody o zemědělských a plynárenských projektech, z nichž některé budou trvat desetiletí, a to je důležitou zárukou potenciálu bilaterální spolupráce.

Jako důležitá součást strategické interakce mezi Pekingem a Moskvou přitáhly jejich hospodářské a obchodní vztahy širokou pozornost vnějšího světa. Zejména od vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu se stále těsnější ekonomické vazby obou zemí stávají stále zjevnějším cílem západního veřejného mínění, kritiky a dokonce i trestů. Minulý týden například představitel NATO na návštěvě Japonska vyzval k zásahu do takzvané čínské podpory Rusku, což prý dokazuje rychle rostoucí obchod mezi oběma mocnostmi.

Minulý týden Spojené státy podle zpráv médií uvalily sankce na více než 250 jednotlivců a subjektů, včetně Číny, Turecka a Spojených arabských emirátů. Jde o nejnovější pokus Washingtonu zabránit Rusku, aby se vyhnulo sankcím.

Nicméně neexistuje způsob, jak by americká jurisdikce mohla nutit ostatní země, aby následovaly jejich příkladu v obchodu s Ruskem. Kromě Číny, Turecka a Spojených arabských emirátů je do obchodu s Moskvou zapojeno mnohem více zemí, jako je Indie, Brazílie a Jižní Afrika. Roste například ruský export do Brazílie, sestávající převážně z hnojiv a ropy, v prvním čtvrtletí letošního roku se zvýšil i brazilský export do Ruska – sójové boby a hovězí maso, uvedl tisk.

Západní sankce vedly k tomu, že obchod Ruska s Čínou a dalšími zeměmi se nesnížil, ale naopak se zvýšil. Přibližně 95 % obchodních výměn mezi Čínou a Ruskem se v současnosti podle zpráv médií uskutečňuje v jüanech nebo rublech, oproti 50 % v roce 2022. Tento vývoj naznačuje, že obě země mají silnou strategickou autonomii a jejich obchod nebude nijak ovlivněn Washingtonem. Ani tlak, ani odsouzení ze strany Západu nebudou moci zabránit dalšímu rozvoji čínsko-ruských ekonomických vztahů.

(Kráceno)