Valdštejnskou jízdárnu obsadili Rožmberkové

Návštěvníci mohou na výstavě zhlédnout nejen významná umělecká díla, archivní písemné a archeologické památky, vědecké pomůcky, ale také předměty denní potřeby a další artefakty spjaté s Rožmberky a jejich dobou. Mezi nejcennější umělecké památky, které je možno ve Valdštejnské jízdárně vidět, patří světově proslulá díla Mistra Třeboňského oltáře, který je označován za jednu z nejvýraznějších uměleckých osobností gotického malířství evropského formátu. Z dalších exkluzivních děl, která zde jsou k vidění, stojí za zmínku také prvotisk první české „ústavy“, tzv. Vladislavské zřízení zemské z roku 1500, v němž se v úvodních pasážích stanovuje přednostní postavení Rožmberků před všemi českými pány.

Zajímavostí této výstavy je určitě skutečnost, že exponáty budou na výstavě průběžně obměňovány, takže ji můžete navštívit opakovaně a vždy tam najdete něco nového. Je to vůbec poprvé v historii, kdy se na jediném místě představuje rožmberské dědictví v takovém rozsahu a rozmanitosti.„Je velmi pravděpodobné, že se v naší generaci taková výstava již nebude opakovat, proto by si ji neměl nechat ujít žádný milovník historie, ani jihočeský patriot,“ píše ve své tiskové zprávě Národní památkový ústav coby pořadatel výstavy. A to už podle mě stojí za to spojit příjemnou procházku po Malé Straně s předem jasným cílem – Valdštejnskou jízdárnou. Určitě nepřeháním, když napíšu, že Rožmberkové – rod českých velmožů a jeho cesta dějinami je svým rozsahem srovnatelná s výstavami podobného „ražení“ – Rudolfem II. a Prahou či Karlem IV. – Císařem z boží milosti,

Základní vstupné na výstavu činí sto padesát korun. Zklamu bohužel ty, kteří si plánovali, že se do Valdštejnské jízdárny podívají v rámci Pražské muzejní noci, kdy jsou muzea a galerie v hlavním městě otevřena všem zájemcům zdarma nebo za symbolickou cenu. Tato výstava není do programu zapojena s výjimkou doprovodných programů v Anežském klášteře. Otevřeno je denně včetně pondělí vždy od 10.00 do 20.00 hodin.

Kdo jsou Rožmberkové? Od poloviny 13. století Rožmberkové zastávali téměř v každé generaci nejvyšší funkce na dvorech českých králů a výrazně zasahovali do vnitropolitických i mezinárodních událostí. Sídlem rodu byl nejprve hrad Rožmberk na jihu Čech a od roku 1302 se rožmberskou rezidencí stal Český Krumlov. Rožmberkové postupně ovládli podstatnou část území jižních Čech. Na svém panství budovali města a reprezentační sídla, iniciovali vznik vynikajících sakrálních i světských staveb a institucí, pečovali o rozkvět hospodářství. Velkolepý palác posledních Rožmberků na Pražském hradě byl první renesanční stavbou tohoto typu na území Čech. Rožmberské kulturní dědictví jako celek představuje podstatnou a neopominutelnou součást identity a historické paměti českých zemí.