Den národní sounáležitosti jako připomínka Trianonu

Předseda parlamentní Křesťanskodemokratické lidové strany a místopředseda vlády ViktoraOrbána Zsolt Semjén v souvislosti s výročím Trianonu a Dnem národní sounáležitosti v Kossuth Radio uvedl, že Maďarsko se cítí zodpovědné za Maďary žijící v zahraničí a připomenul i povinnost podporovat je. V souvislosti s národní sounáležitostí podtrhl význam maďarského zákona o občanství, které umožňuje zahraničním Maďarům získat maďarské občanství. Podle jeho slov již bylo podáno 720 tisíc žádostí o občanství a 690 tisíc z nich bylo vyřízeno a stvrzeno složením občanského slibu. Zsolt Semjén se zmínil také o otázce autonomie Maďarů v sousedních státech, kde žijí v souvislé pospolitosti a kulturní autonomie v případě jejich větší rozptýlenosti. Podle místopředsedy vlády V. Orbána chce Budapešť být katalyzátorem podpory kulturních programů nebo vzdělávacích institucí v Karpatské kotlině, očekává ale také zapojení soukromých subjektů. Právě otázka autonomie je velmi citlivou pro sousední státy, mimo jiné i Slovensko, které ji považují za nebezpečnou pro územní celistvost a suverenitu. V loňském roce se otázky možné „ochrany“ Maďarů v zahraničí objevily v souvislosti s událostmi na Ukrajině ve vztahu k maďarské menšině v Zakarpatské Ukrajině. Smlouva z Trianonu byla spojena s velkými územními ztrátami předválečného Uherska. Uhersko ztratilo celých 71,5 % svého území. To bylo rozděleno mezi státy sousedící s tehdejším Maďarským královstvím. Československá republika získala Slovensko a Podkarpatskou Rus, Rumunsko – Sedmihradsko (Transylvánie), Banát, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců získalo Království chorvatsko-slavonské, Vojvodinu, Banát a Rakousko připojilo Burgenland. V důsledku se každý čtvrtý Maďar – celkově šlo asi o 3,2 milionu - ocitl na území cizího státu. V Maďarsku je Trianonská smlouva od počátku brána jako křivda spáchaná na Maďarech a současný stát Maďarů je ztotožňován s Velkými Uhrami