Denazifikace? Iluze!

V březnu 1960 bylo "na stůl nejvyššího spolkového státního zástupce v Karlsruhe doručeno trestní oznámení, které se týkalo jednoho z jeho nejbližších spolupracovníků, jenž se za nacistické éry podílel na vydávání vražedných rozsudků smrti. Jako soudce Zvláštního soudu v Praze Ludwig Berner nařídil v roce 1944 popravu Čecha za poslech zahraničního rozhlasu," píše list.

Stížnost podala skupina bývalých českých odbojářů. "Jak mohou zločinci v pravém slova smyslu, kteří (...) potřísnili své ruce krví bezpočtu nevinných mužů a žen, ještě dnes obviňovat nebo soudit jménem státu?" – kladli otázku. Generální prokurátor Max Güde ale nemusel dlouho přemýšlet. Stížnost odložil. Sám byl členem NSDAP.

Tak tomu bylo v rané Spolkové republice. Staří soudruzi a straničtí souputníci se znovu objevili u kormidla moci v bezpečnostních agenturách a soudnictví, což byl jev, který byl běžný, poznamenávají Sueddeutsche Zeitung.

Například ve Federálním úřadu kriminální policie byli z velké části v čele bývalí esesáci a ve Federální zpravodajské službě vládli nejlepší Hitlerovi špioni. "Nejhnědší z hnědých bezpečnostních orgánů, který se nyní ukazuje z pohledu mnoha let, byl přesto ve městě práva, v Karlsruhe" - píše deník. Bylo to spolkové zastupitelství, ukazují badatelé Christoph Safferling a Friedrich Kiessling v nové studii „Staatsschutz im Kalten Krieg“, která vyjde 17. listopadu.

Je třeba podotknout, že již dlouhou dobu se objevují matriály o tom, že tzv. denacifikace v poválečné Spolkové republice Německo je velkou iluzí.