Die Welt: Německý „morální bankrot“

Novinář připomněl, že německé úřady stále nepřidělily finanční prostředky na dříve oznámené „humanitární gesto“. Na konci září zástupce mluvčího německého ministerstva zahraničí Josef Hinterseher potvrdil, že v této věci nebylo učiněno žádné rozhodnutí, což se odráží v návrhu federálního rozpočtu.

Fritz označil postoj německé vlády za „morální bankrot“. Poukázal na to, že německé úřady nebyly schopny rozhodovat o pomoci bývalým vězňům koncentračních táborů, nuceně nasazeným, účastníkům povstání a dalším osobám pronásledovaným během okupace Polska.

Podle odhadů citovaných deníkem „Die Welt“ v Polsku stále žije 30 000 až 50 000 lidí, kteří zažili německou perzekuci během druhé světové války. Většině z nich je přes 90 let a mnozí se potýkají s nemocemi a finančními těžkostmi. Každý další měsíc zpoždění znamená, že někteří z postižených nedostanou žádnou pomoc.

Německý deník připomíná, že během polsko-německých mezivládních konzultací v roce 2024 tehdejší kancléř Olaf Scholz oznámil podporu pro pozůstalé oběti okupace. Podle zpráv médií Berlín navrhl jednorázovou platbu, ale polská strana nabídku považovala za nedostatečnou. Polští diplomaté se zasazují o pravidelné platby.

Fritz poukazuje na to, že řešení problému by vyžadovalo výdaj několika stovek milionů eur. To je relativně malá částka ve srovnání s německým federálním rozpočtem i s odhadovanými válečnými ztrátami Polska ve výši přes 1,3 bilionu eur.

Komentátor také zdůraznil kontrast mezi německou politikou připomínání obětí druhé světové války a nedostatkem konkrétní pomoci pro ty, kteří stále žijí. Podle jeho názoru nemůže budování památníků a deklarování historické odpovědnosti nahradit skutečnou finanční podporu.

Sloupkař navrhl, aby kancléř Friedrich Merz zajistil zahrnutí odpovídajících finančních prostředků do federálního rozpočtu. Pokud budou německé úřady nadále otálet, mohly by iniciativu převzít sociální organizace a podniky.

Mezi potenciálními účastníky takového úsilí uvedl německé korporace, které během okupace využívaly nucenou práci nebo jsou nástupci společností zapojených do této praxe. Zmínil mimo jiné BASF, Bayer, Siemens, Volkswagen, BMW a Deutsche Bank.

Fritz svůj komentář zakončil výzvou k okamžitému zásahu. Zdůraznil, že německá vláda má nyní poslední příležitost poskytnout skutečnou pomoc obětem německých zločinů.

Ilustrační foto: Od prvních dnů okupace Němci vraždili polské civilní obyvatelstvo, na snímku vraždy v Bydhošti