Diletanti z vedení ČSSD

Dnes už v některých průzkumech tato strana atakuje úroveň 2% volebních preferencí. Ale vedoucí činitelé této strany nevidí žádný důvod k sebereflexi. Je to smutné.

A tak jsem se tento týden dozvěděl od předsedy Šmardy, že by snad uvažoval o pozvolném přechodu této nejstarší české politické strany do ilegality. Přesněji, zvažuje se prý přejmenování této strany, jejíž název připomíná příliš 19. století.

Někdo mě upozornil na rozhovor Šmardovy místopředsedkyně D. Ostré na jednom z levicových serverů. Překvapilo mě, jak je rozhovor dlouhý, ale musí říct, že ne příliš obsažný. Přitom redaktorka, která kladla dotazy byla velmi pozitivně naladěná.

Pochopil jsem, že i mladá žena, D. Ostrá, která by měla být schopna kritického uvažování, jež je pro politickou analýzu a následnou syntézu a správná politická rozhodnutí v politice nezbytná, toho schopná není. Přitom je povoláním politoložka a snad asistentka na univerzitě v Olomouci.

Už odpověď na první otázku rozhovoru mi ukázala, že paní místopředsedkyně opravdu není schopná kritického uvažování. Dotaz redaktorky směřoval na odborářskou demonstraci na Václavském náměstí minulý víkend. Podle dotázané bylo vše v nejlepším pořádku. Byla prý ráda, že „nedošlo na žádné potyčky…“. No, upřímně, já bych si především povšiml, že šéfové odborů jsou tak trošku maršálové bez vojska. I když platili 500 korun kalorného každému odboráři, který se účastnil na demonstraci, přišly jich jen 4 tisíce účastníků. To je samozřejmě ohromná politická chyba. A vláda se podle toho bude k odborům také chovat. Kdyby na demonstraci bylo 150 tisíc lidí, neodvážil by se lidovecký ministr práce navrhnout jen miniaturní nárůst minimální mzdy… Prostě, pokud jde o odbory, vláda si může být jistá. Nejsou schopny žádné akce. Bohužel, tak jako dnešní sociální demokracie.

Třesky plesky, které se v rozhovoru objevují, mně opravdu překvapují. Neznám paní Ostrou, ale vzhledem k tomu, že je prý asistentkou na vysoké škole, bych čekal trochu kvalifikovanější argumenty a vyjadřování.

Ale proti čemu se chci rozhodně ohradit, to je její blábol, ničím nepodložené tvrzení, týkající se mé osoby. Ostrá tvrdí: „Mimochodem, my jsme doteď museli řešit dluhy, které zůstaly ještě z ér pana Paroubka a jemu podobných“. No, chtěl bych se ohradit proti těmto tvrzením. Pokud snad po volebním štábu v roce 2010 zbyl nějaký schodek, strana si jej bohatě mola nahradit A) z volebních příspěvků státu za hlasy ve volbách v roce 2010 a za B) v pravidelných příspěvcích za mandáty, které nikdy v historii v souhrnu neměla sociální demokracie vyšší nežli právě v roce 2010. Mám na mysli 45 mandátů do Senátu, tuším, že 250 mandátů do zastupitelstev krajů a přes 50 mandátů v poslanecké sněmovně. Volební výsledky z té doby a na základě toho vzniklé mandáty, dávaly straně každoročně obrovské příjmy. Spíš bych se ptal, kam tyto příjmy zmizely? A proč po roce 2010 šly volební výsledky ČSSD níž a níž. Až se dnes zastavily na 2% volebních preferencí.

Bohužel, i rozhovor s místopředsedkyní strany, Ostrou, mě přesvědčil, že se vlastně od svého stranického šéfa v ničem neliší. Není schopna kritického uvažování. Není schopna něčeho, co by bylo velmi na místě. A to je odejít z politiky a dělat něco, na co stačí. Politika to zjevně není. Nechci jí doporučit tak jako Pochemu či Petříčkovi sbírání brouků či motýlů. Myslím, že by početné příbuzenstvo, o kterém Ostrá mluví v rozhovoru, potěšilo, když by se např. vrhla ve volném čase na výrobu moučníků či naopak zdravých jídel.

Jiří Paroubek