Drzé a protilidové požadavky na zachování poplatků za rozhlas a televizi

 Teď pracovníci ČT a ČRo, samozřejmě hysterizovaní redaktory těchto médií a těmi, kdo mají zájem na zachování současného statu quo v televizi a rozhlasu, se odvažují vyzývat českou veřejnost, aby nepodporovala zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Prý je to ohrožení svobody slova. No ano, páni redaktoři v České televizi si mohou říkat, co jim slina na jazyk přinese a nemají žádnou odpovědnost. A neřídí se žádným etickým kodexem, podle kterého by měli respektovat pluralitu názorů. Jako je to běžné např. v BBC, která se  s výjimkami, jež potvrzují pravidlo, snaží o naprosto objektivitu. To tihle Moravcové a další podivné figury v ČT prostě schopny nejsou.

 V celkem 17 členských zemích Evropské unie (tedy v jejich většině) jsou výdaje veřejnoprávního rozhlasu a televize  hrazeny ze státního rozpočtu. V těchto 17 zemích EU neexistuje žádné přímé zdanění občanů z tohoto titulu. Neexistuje tedy žádná rovná daň jako u nás, což tedy poplatky za televizní a rozhlasové vysílání jsou. A v těchto zemích je, v jejich většině svoboda slova na vyšší úrovni nežli je tomu v České republice.

 Koneckonců to můžu dokázat na vlastním případě. Jako  bývalý český premiér se dostávám do ČT jednou za pár let a do Českého rozhlasu prakticky vůbec ne. Pokud tedy pominu nějaké povinné předvolební diskuzní pořady. Naopak,  bývalí čeští premiéři, jako třeba bývalý šéf úřednické vlády bez důvěry  sněmovny J. Rusnok anebo M. Topolánek jsou v České televizi pečení vaření. Prostě proto, že svými názory vyhovují mediálnímu mainstreamu. A takto si představuje Česká televize a její redaktoři, kteří de facto celou publicitu v ČT sami řídí, aniž vedení ČT má nějakou možnost věci výrazněji ovlivňovat, demokracii a svobodu slova v tomto médiu. Já mám ale o svobodě slova jiné představy. Pokud např. v hlavním diskuzním pořadu již zmíněného V. Moravce se 10 let neobjevil šéf jedné z parlamentních politických stran, dnes předseda Poslanecké sněmovny, to vážně není  ze strany České televize korektní. A je to jenom ukázka toho, jak ČT a jejich redaktoři kašlou na  politickou pluralitu. Jako kdyby se ČT cítila být  dědičkou předlistopadové Československé televize neblahé paměti. Jenom s opačným znaménkem nežli tehdy. Totalitní myšlení však zůstává.

 Zvláštní kapitolou jsou lidé jako je Aleš Cibulka a jeho podařený životní partner. Moderátorské, nepříliš zábavné duo je složené ze dvou špatných herců. Vlastně ani nevím, jestli kdy úspěšně nějakou divadelní roli zvládli. Ale to není rozhodující. Včera navštívili ministra kultury, jako jediní z celé té zvláštní kávové sedliny, která exhibovala na demonstraci proti vládě začátkem tohoto měsíce. Cibulka mocně hájil na této demonstraci a mocně plédoval za to, aby byla zachována již zmíněná rovná daň za televizní a rozhlasové vysílání. Je to  opoziční skupinka, jež se spolu s opozičními stranami ve sněmovně dožaduje zachování této daně. Ta je pro většinu obyvatelstva buď nesmyslná anebo finančně zatěžující. Argument kávové sedliny, že to babičky budou muset zaplatit stejně ve státním rozpočtu,  je trochu myšlenkově neohrabaný. Neboť babičky vesměs jako důchodkyně už žádné jiné daně  neplatí. Takže tuto daň pro rozežraná veřejnoprávní média  budou platit přes státní rozpočet především lidé s vyššími příjmy. Mezi ně bohužel patřím i já  ( naštěstí s ohledem na současnou drahotu).  A zejména to zaplatí korporace a výnos z výběru DPH. DPH je také svého druhu rovnou daní pro všechny. Pro ty nejbohatší i pro ty nejchudší. Doporučuji pánům milionchvilkařům, aby v podpoře tohoto protilidového návrhu zachovat rovnou daň  z vysílání veřejnoprávních médií pokračovali dál. Zajisté tím získají větší podporu  veřejnosti...