Jiří Paroubek: Rozpustí se jako kostka cukru v kávě?

Také předseda ústecké ČSSD, který byl minulý týden málem vyloučen z ČSSD, Andrt, mluví o „poškození značky sociální demokracie“. A že prý tedy nic jiného nezbývá, než se skrýt na kandidátce  v nějaké nestranické předvolební alianci. Je to podle hesla nadporučíka Lukáše z Osudů dobrého vojáka Švejka, který tu a tam sděloval českým vojákům, jak je důležité, aby se o jejich češství nevědělo: „Já jsem také Čech, ale nemusí to nikdo vědět“. Tedy jinak řečeno: Já jsem také  sociální demokrat, ale nemusí to nikdo vědět…

Již před více než půl rokem se hejtman Pardubického kraje, Netolický, „mazaně“ vyhnul své kandidatuře do užšího vedení sociální demokracie. Prostě, nechce být příliš spojován se svou stranou, díky níž udělal životní kariéru. Již se připravuje na vytvoření kandidátky, která bude jakýmsi amalgámem několika sociálních demokratů majících blízko k Netolickému a řadou osob, v lepším případě starostů menších obcí či měst, kteří budou ochotni se s ním asociovat.

Veškeré řeči těchto pánů v  o tom, že je narušena značka ČSSD, považuji za nevhodné a vlastně nechutné. Problém není ve značce sociální demokracie, ale v řadě jejich současných představitelů, včetně některých hejtmanů. Co mohou očekávat hejtmani za ČSSD, kteří v průběhu současného svého politického mandátu vystupují aktivně např. proti prezidentu Miloši Zemanovi. Přitom Miloš Zeman je levicovými voliči vnímán jako nejsilnější současná figura levice. A to by měli i ve vlastním zájmů respektovat ti političtí představitelé ČSSD, kteří na něj útočili či útočí. Moudré to příliš není a volební zúčtování s nimi, které za rok přijde, se jim nebude líbit.

V nastalé situaci ovšem nemají velké šance na volební vítězství ve svém kraji ani ti hejtmani a političtí představitelé, kteří vystupovali zejména v posledních třech letech konzistentně a politicky rozumně.