Nová štvanice na M. Zemana

Prezidenta Zemana vidím často velmi kriticky, například nyní v otázce uprchlíků, kde mi připadá, že místo aby se svými výroky snažil působit proti xenofobním předsudkům českých občanů, tyto předsudky spíše podporuje, což je jednání, které se k hlavě státu absolutně nehodí.

Zemanova návštěva v Číně je však z jiného soudku a navzdory tvrzení velké části médií, včetně včerejšího „školení“ v ČT, není žádným vybočením z jakéhosi havlovského trendu zahraniční politiky. Vybočením z tohoto trendu byla naopak praxe K. Schwarzenberga a Topolánkovy a částečně Nečasovy vlády, tedy jakési obrazné vyvěšení vlajek Tibetu z oken Strakovy akademie a na dálku probíhající školení čínských představitelů o lidských právech a v ostatních aspektech naprostá ignorace Číny.

Tato vláda a M. Zeman, pokud jde o rozvoj vztahů k Číně, nedošli ještě ani k úrovni, na kterou dostala česko-čínské vztahy koaliční vláda pod mým vedením v letech 2005–2006.

Připomínám, že v polovině roku 2005 jsem jako předseda vlády absolvoval státní návštěvu Číny, při níž jsem byl přijat čínským prezidentem, premiérem i předsedou parlamentu. Počátkem prosince roku 2005 se pak uskutečnila historická návštěva, při níž ČR navštívil předseda čínské vlády. V průběhu této návštěvy byla podepsána řada smluv o vzájemné spolupráci České republiky a Číny a byla vytvořena dobrá výchozí pozice k budoucí užší ekonomické spolupráci.

Mimochodem v té době Čína ústy předsedy své vlády potvrdila zájem podpořit kandidaturu ČR na nestálého člena Rady bezpečnosti (to pak Topolánkova vláda žalostně promarnila).

Těsně před sněmovními volbami v roce 2006 navštívil Prahu z popudu čínského předsedy vlády také místopředseda čínské vlády, aby mě osobně ujistil o zájmu Číny prohlubovat ekonomickou spolupráci s naší zemí a připravovat příchod velkých čínských investorů do České republiky.

Čína tehdy v ČR viděla vhodného strategického partnera v EU. Topolánkova vláda však možnosti spolupráce s ČLR zcela plánovitě zničila a Čína pak přesunula svůj zájem např. do Maďarska a dalších zemí.

Své kroky vedoucí k prohlubování česko-čínských vztahů jsem tehdy jako předseda vlády na soukromých schůzkách konzultoval také s V. Havlem a musím říci, že V. Havel nikdy veřejně a ani v osobním rozhovoru se mnou neprojevil k této politice mé koaliční vlády žádné výhrady.

Vše ve vztahu k Číně je tedy poněkud jinak, než jak říká redaktor Borek z ČT či poněkud zmatený a faktů neznalý poslanec za hnutí ANO Kolovratník

Přehlídka v Pekingu k 70. výročí vítězství nad Japonskem také není výrazem jakéhosi přehnaného militarismu čínské vlády, jak je českými médii včetně ČT veřejnosti podsouváno. Poslední přehlídka se v Pekingu uskutečnila před deseti lety.

Jiří Paroubek