Vláda politických amatérů

Vítězem voleb byla ČSSD se ziskem 22,08 % a obsadila 56 mandátů. Tento výsledek však bohužel nestačil na sestavení úspěšné levostředové vlády, kterou Jiří Paroubek prosazoval, protože druhá ODS s 53 mandáty, TOP 09 se 41 mandáty a Bártovy Věci veřejné s 24 mandáty získaly pohodlnou většinu. Pravicové strany tak začaly svoje vlastní jednání bez účasti ČSSD. Lidové noviny dne 29. Května 2010 informovaly o schůzce ve Žlutých lázních takto „Na večírek vlivové skupiny pražské ODS kolem podnikatele Romana Janouška a Tomáše Hrdličky dorazil volební manažer Věcí veřejných Vít Bárta a osobní přítel Miroslava Kalouska zbrojař Richard Háva“. Po vzájemné náruživé debatě o rozdělení vládních pozic byla pravicová koalice ODS, TOP 09 a VV na světě.

Bývalý expremiér ČSSD měl po vyhlášení volebních výsledků pouze dvě možnosti jak celou situaci řešit. Pokud by namísto rezignace na předsedu ČSSD nabídl Vítu Bártovi šest ministrů, mohl se pokusit sestavit menšinovou vládu tolerovanou KSČM. Bývalý lídr ČSSD ale nechtěl zklamat svoje voliče a bylo pro něj zcela vyloučené vládnout s privátní špiónskou agenturou ABL v podobě podnikatelské strany na jedno použití. Bylo mu jasné, že s touto stranou nebude moci prosadit žádné zákony, které měla sociální demokracie v předvolebním programu. Jak byli Vít Bárta a jeho máničky v koalici úspěšní nemá cenu detailně rozebírat. Připomenu pouze předvolební marketingový hon VV na politické dinosaury, kterým se Bárta a John proslavili. O několik dní později seděli s tyranosaury u kulatého stolu, popíjeli a jednali o koalici.

ODS a TOP 09 tito političtí amatéři vůbec nevadili, protože s podporou véček mohli rozehrát finální hru o církevní restituce, kterou by Paroubek v době hospodářské krize v takovém rozsahu nepodpořil. Svědčí o tom otištěný článek v deníku CZ ze dne 3. 2. 2008. „Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek pohrozil, že pokud současná vládní koalice nezačne spolupracovat s opozicí na zákoně o církevních restitucích, je připraven jej po nástupu k moci novelizovat“. Prosazení vyrovnání s církvemi bylo programovou prioritou strany TOP 09, která několikrát hrozila i odchodem z vlády v případě průtahů při schvalování. Společnost SANEP provedla na vybraném vzorku lidí průzkum k otázce církevních restitucí. „S církevní restitucí, tedy s navrácením 56 procent zabaveného církevního majetku a finanční kompenzací ve výši 59 miliard korun vyplácených po dobu 30 let, jednoznačně nesouhlasí 69,4 procenta respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace. Odmítavý postoj více jak dvou třetin dotázaných pak s největší pravděpodobností pramení z objemu majetku financí, jež mají být církvím navráceny, přičemž převážně ateistická domácí populace nemá k církvi, žádný osobní vztah. Přesvědčení, že církve mohou i nadále pokračovat ve své činnosti, a to i bez navrácení majetku a mnohamiliardových finančních prostředků, sdílí 72,6 procenta dotázaných.
Více jak dvě třetiny respondentů rovněž zastávají názor, že ve věci majetkového vyrovnání s církvemi, jehož finanční složka se bude proplácet po dobu 30 let, by měli rozhodnout občané ve všelidovém referendu. Tento názor pak v Poslanecké sněmovně prosazují zejména levicové strany.“

Proti církevním restitucím se tedy vyslovila většina obyvatel naší země. Tato novodobá loupež století obere státní pokladnu o miliardy korun. Jen během třiceti let zaplatí stát církvím na náhradách 59 miliard. Reálná částka náhrady se může vyšplhat až na 100 miliard. Myslím si, že se zde naskýtá určitý prostor na výraznou redukci výše finanční náhrady a otevření celé otázky církevních restitucí. Kardinál Duka by si měl vzpomenout na slova minulého kardinála Tomáška, který v srpnu 1991 při vydání nemovitostí církvi prohlásil, že „to je poslední nárok, který církev vznáší“ na náš stát. Uvidíme, jestli církev takto získaný majetek použije v rámci lásky a pomoci bližnímu svému.

Vládní koalice ODS, T0P 09 a VV se občanům českého státu zapsala do paměti jako nejhorší polistopadová vláda, která v době ekonomické krize prosadila církevní restituce a řadu dalších protilidových, asociálních zákonů. Prostý člověk by si mohl myslet, že církev naplní své kázání o prostotě a pokoře. Zde vidíme zdárný příklad svaté pravdy, že tomu tak není a nikdy nebude.