Zbytečně vyházené peníze státu

Misi v Mali by měla České republice refundovat Francie a Velká Británie, které udělaly vše proto, aby v Libyi zničily režim Muamara Kaddáfího, což v této zemi vyvolalo ohromný chaos. A následně z Libye po pádu Kaddáfího a po zahájení bojů všech proti všem začali odcházet i některé islamistické bojůvky, a to právě do Mali.

Ten, kdo pád Kaddáfího spískal a otevřel dveře z Afriky do Evropy pro imigranty, byli právě Francouzi a Britové, jmenovitě britský premiér Cameron a někdejší prezident Francie Sarkozy. Jen tak mimochodem M. Kaddáfí se podle všeho podílel na financování Sarkozyho prezidentské volební kampaně…

Nechápu, proč by měl český daňový poplatník nést náklady za stupidní rozhodnutí Britů, Francouzů ale i Američanů, kteří svým spojencům z NATO v tomto katastrofálním vojenském dobrodružství nepřekáželi. Bez podpory amerického prezidenta Obamy by v určité fázi bojů v zásahu Britů a Francouzů v Libyi nebylo možné úspěšně pokračovat. Obama by si měl v tomto případě vzít za vzor někdejšího prezidenta USA, Eisenhowera, který Britům a Francouzům „zkazil“ jejich vojenské dobrodružství v Suezském průplavu v roce 1956, a zachránil tak svět před mnohem větším vojenským konfliktem, než který tehdy představovala izraelsko-egyptská válka se zásahem Francouzů a Britů.

Afghánistán je vojenské dobrodružství Západu, které nemá konce ani kraje, a kde už všichni zapomněli, proč vlastně toto dobrodružství vzniklo a celý konflikt se udržuje jen silami setrvačnosti. Američané z války zvolna odcházejí, čeští vojáci, bohužel, ke škodě českého státního rozpočtu, stále zůstávají.

Vláda by měla přemýšlet o tom, jak náklady zejména na tyto dvě dobrodružství redukovat na minimum, a v případě maliského dobrodružství podle možnosti až na nulu.

ČSSD se chová tak, jako kdyby levicoví voliči ve své většině radostně podporovali vojenská dobrodružství české armády. Ti v tom ale ve skutečnosti vidí především vyhozené peníze a také zbytečné ztracené lidské životy. Peníze, které armáda a stát vyhazují, by samozřejmě mohly jít na celou řadu jiných účelů, především ve školství, zdravotnictví. Například na posílení mezd učitelů, lékařů a zdravotnického personálu atd. atd.

Jiří Paroubek